Bláho Sukhávatí - buddhistický ráj

13:00 | 23.03.2020 Razjela96 0
Většina náboženství má nějaký systém odměn a trestů, aby následovníci jakéhokoliv učení konali podle již dříve předurčených pravidel. Peklo? Ráj? Nemůžete si moc vybírat. Vaše skutky budou po smrti sečteny a karma rozhodne, co se s vámi stane.
Buddhistické peklo a ráj
Buddhistické peklo a ráj FOTO: Stuart Rankin/flickr.com

Moc ráda bych navázala na skvělý článek kolegyně o Narace, buddhistickém pekle, který si můžete přečíst zde, tím, že bych vám dneska něco řekla o úplně opačné straně posmrtného života - o buddhistickém ráji.

Sukhávatí (dosl. "Blaženka") je legendárním Západním rájem, který je prý požehnanou, velmi plodorodnou zemí ryzího bláha, provoněnou květinami a bylinami. Voda tam tekoucí může mít i 8 vlastností - dokáže se přizpůsobit preferencím jedince. Najdete v něm také zázračné stromy, které jsou téměř jako z pohádky - nádherně zlaté, stříbrné a dokonce i drahokamové. V jejich třpytícím se listí se schovávají hejna nesmrtelných ptáků, která pějí svou věčnou píseň. Budete se moci dívat na zrod milionů tvorů z lotosových květů, kteří následně poputují do jednoho z 9 buddhistických světů, do nichž se tato stvoření reinkarnují dle vlastní karmy. Kdopak by si nepřál se tam jednou ocitnout?



Zaměříme se teď ale trochu i  na negativní stránky. V textu samotné sútry totiž najdeme, že zde údajně nejsou ženy (Západní ráj tedy začíná trochu zapáchat šovinismem). V ráji nenajdeme ani heterosexuální sex. Dalším aspektem, který by vadil snad každému, je, že zde MOŽNÁ není jídlo. Údajně totiž nepotřebujete hrubou stravu. Sice je prý dostupné všechno, co budete chtít, ale nebudete to ani muset sníst, abyste se najedli. Základní otázkou, na nichž bohužel nenajdeme v sútrách odpověď, tedy je, jestli si to jídlo vůbec dám. Podle textu sútry nebudete také nic cítit - ani smutek, ani radost.



V ráji vládne buddha Amitábha (dosl. "nekonečný jas" neboli "nekonečný (svým) jasem"), japonsky nazývaný Amida. Ten patří mezi nejoblíbenější buddhy vůbec, jelikož je považován za ztělesnění moudrosti, něhy a milosrdenství. Velice často ho uvidíte na uměleckých dílech s vyholenou lebkou, bohatě zdobenou korunou na hlavě a mudrami (buddhistická gesta), která značí meditaci nebo kázání nauky. Často je také zobrazován v přítomnosti dhjánibódhisattvy (1) Avalókitéšvary, bódhisattvy (2) Mahásthámaprápty, Bhaišadžjagurubuddhy a buddhy Mistra lékařského.

O Sukhávatí se dozvídáme ze sútry Řád Blažené země (Sukhávatíjúha). K tomuto spisu najdeme dvě verze (jedna je kratší, druhá delší). Obě byly samozřejmě mnohokrát přeloženy do čínštiny - prvně v druhé polovině 2. století, posledně počátkem 8. století. Obsahem delší verze této sútry je především rozprava samotného Buddhy (Siddhárthy Gautamy) s jeho žákem Ánandou a druhým žákem Agitou. V té kratší mluví Buddha jenom s jedním žákem - Sáriputrou.



Pokud byste se tam však chtěli zrodit, musíte nejen být buddhistou, ale vaše šlechetnost by měla být minimálně trojnásobně větší než u většiny jedinců. Což zahrnuje: poslouchání rodičů, ctit je a pečovat o ně, velebit také učitele a stařešinu a sloužit jim, nesmíte nikomu uškodit ani ubližovat, musíte zachovávat deset kázeňských zápovědí (3) a utéct se ke třem klenotům (4). Navíc musíte svou mysl soustředit na to, aby dosáhla bódhi (5) a úplně se oddat a věřit v zákonitost příčinně podmíněného vznikání a samozřejmě velice pečlivě studovat sútry.

Sukhávatí rozhodně nabízí krásu a klid pro své věrné buddhistické následovníky. Velice idealistická představa ráje, do něhož se zrodí jen ti, kteří si to vypracovali v minulém životě, je pro Asii typickou myšlenkou objevujících se v nejrůznějších kulturních motivech po celém kontinentu. Toto místo tak zcela nesplňuje představu o ráji západní kultury, ale nevypadá to také úplně špatně.

 

VYSVĚTLIVKY

 

(1) Dhjánibódhisattvové - nadsmysloví bódhisattvové, duchovní potomci dhjánibuddhů, kteří zas jsou nadsmyslovými buddhy, a ti jsou symbolem různých vidů procitnuvšího vědomí

(2) Bódhisattva - jedinec se sklonem k procitnutí, je kousek od stání se buddhou.

(3) Dašašíla - cosi jako desatero, přikázání pro mnichy:
1. Neubližovat bytostem. 
2. Nekrást. 
3. Nesouložit.
4. Nelhat. 
5. Neopíjet se.
6. Nejíst mimo stanovený čas (tj. po poledni). 
7. Nezúčastňovat se tance, zpěvu, divadla a podobných kejklí.
8. Neužívat květinových věnců, voňavek, vonných mastí, šperků a ozdob.
9. Nemít vysoké a pohodlné lůžko. 
10. Nepřijímat zlato, stříbro ani peníze.

(4) Triratna (dosl. "Trojí klenot") - Buddha, držmo a obec - tedy učitel, učení a vyučování

(5) Bódhi - okamžik probuzení neboli procitnutí, chvíle, kdy člověk se stává buddhou výsledkem správného a účinného výcviku
 

ZDROJ: MILTNER, Vladimír. Malá encyklopedie buddhismu. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-111-6.
FOTO: Salvatore Lo Faro/flickr.com, víctor patiño george/flickr.com, Peeter Tõnurist/flickr.com


Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9