Dospělost a její oslavy v Japonsku

14:00 | 20.03.2019 Lost Samurai 0 6

Seidžin no hi je důležitý japonský státní svátek věnovaný mladým Japoncům, kteří se účastní obřadu přechodu do dospělosti. Od dvaceti let jsou Japonci považováni za legálně dospělé, což jim omožňuje hlasovat, pít a kouřit, ale to se brzy změní.

Japonky v kimonu FOTO: Dannychoo/flickr.com

První známky tomto svátku máme z roku 714 n.l., kdy mladý princ oblékl nové šaty a změnil si účes, aby dal najevo, že již dospěl. V této době nebyl hraniční věk pevně stanoven, proto chlapci již ve věku 10-15 let a dívky ve věku 12-16 let se stávali dospělými. Chlapci se zúčastňovali ceremonie nazývané genpuku (元服), dle čínského vzoru, kde získali jméno dospělého, a dívky se zúčastňovaly ceremonie nazývané mogi (裳着), během níž si oblékly své první oblečení pro dospělé.

V éře Edo (1603-1868) se věk dospělosti ustanovil pro chlapce na 15 let a pro dívky na 13 let. Za vlády císaře Meidžiho v roce 1878 se věk dospělosti stanovil na 20 let pro obě pohlaví. Teprve v roce 1948 japonská vláda vytvořila státní svátek se jménem Seidžin no hi (成人の日), tedy integrující a formálnější svátek Seidžin šiki, který byl stanoven na 15. ledna. A proč zrovna 15. ledna? Protože podle lunárního kalendáře, který byl v platnosti až do konce éry Meidži, je v 15. lednu první úplněk roku a datum košógatsu, starobylé tradice z venkova. Změna nastala v roce 2000, kdy jako výsledek nového zákona pod jménem „happy mandé seido“ (ハッピーマンデー制度) neboli „Šťastný pondělní systém“ umožnil pohyb dat státních svátků a vytvořil třídenní víkendy pro ty, kteří mají pětidenní pracovní týden. Tudíž se svátek slaví každé druhé pondělí v lednu.

Postupně popularita tohoto státního svátku klesá z důvodu nízké porodnosti, což je i výsledek nízkého procenta zastoupení mladých lidí a narušování některých obřadů v posledních letech. Také jedním z důležitých aspektů je ten, že se 20letí Japonci necítí býti dospělými. Jako snahu o snížení neustálého ústupu účasti na tomto svátku se japonské úřady rozhodli snížit věk plnoletosti na 18 let. Tento zákon byl schválen v roce 2018 a měl by platit od roku 2022. Tato změna způsobila zmatek a strach ohledně stavu dovolených a vyvolala rozruch v kimonovém průmyslu, který z velké části profituje z oděvů nošených během obřadu.

Obřady se obvykle vykonávají v odpoledních hodinách na místních městských úřadech nebo také na středních školách po celém Japonsku. Na těchto místech představitelé „nových dospělých" přednášejí proslovy o tom, že si uvědomují, že vstoupili do dospěláckého života a nezklamou důvěru okolí. Ke slavnosti jsou zváni všichni mladí lidé, kteří mají trvalý pobyt v Japonsku a jsou ve věku 20 let (narozeni od cca 2. dubna předchozího roku – 1. dubna stávajícího roku). Vládní představitelé mají projevy a novým dospělým občanům se předávají malé dárky.

Mnoho žen v tento den nosí furisode, což je styl kimona s dlouhými rukávy, které visí dolů. Toto kimono nosily dříve ženy, které nebyly vdané, to sloužilo místo svatebního prstýnku, ale postupem času se striktní pravidla uvolnila. Tento oděv doplňují sandály zori a různé kosmetické úpravy. Plná sada formálního oblečení je drahá, tudíž je obvykle vypůjčena od příbuzných nebo pronajímána. Muži nosí tradiční šaty – hakama (tradiční tmavé kimono), ale většina z nich si oblékne oblek s kravatou podle západního stylu oblékání. Po slavnostním ceremoniálu (návštěva chrámu a úřadu či školy) mladí dospělí velice často oslavují ve skupinách tím, že chodí na party nebo jdou někam pít. To myslím, že je stejné i v české kultuře a je minimální pravděpodobnost, že by se to změnilo.