ASIANSTYLE

V čem spočívá jeho kouzlo? Jaké je jeho tajemství?

Murakami Haruki se narodil 12. 1. 1949 ve městě Kóbe, které se nachází v prefektuře Hjógo. Poté, co dostudoval vyšší střední, odjel do Tokia, kde na univerzitě Waseda pokračoval ve svém vzdělání a to na oboru teatrologie. Mezi lety 1974 a 1981 vedl svou vlastní jazzovou kavárnu. Kromě toho se také zabýval překladem moderních amerických děl takových autorů jako jsou např. F. Scott Fitzgerald, J. Irving, P. Theroux a T. Capote. Od roku 1979 se na trhu začínají objevovat jeho vlastní knihy, za které získal několik literárních cen.

Jeho záměrem je popisovat život mládeže spíše západním stylem v městském prostředí v 60. a 70. letech 20. století, které pronásleduje pocit bezradné vykořeněnosti, hledání pochopení a lásky ve společnosti. Nihilistický postoj k životu, odtažitý i kritický přístup k ostatním a ztracenost jedince sebe sama v sobě se proplétá s jinými prvky např. sci-fi, magického realismu, lyrika, erotika, hudba, pop-kultura a stvořilo to poměrně zajímavou smíšeníci.

Spousta jeho knih je přeložena do češtiny a dovolila jsem si vybrat pár z nich, které nejvíce upoutaly moji pozornost.

Jeho pravděpodobně nejznámější knihou je Norské dřevo. Název knihy navazuje na píseň od The Beatles. Máme tady co do činění s mladým klukem, který se odstěhoval do Tokia na univerzitu a snaží se zjistit, kdo vlastně je a co je pro něho doopravdy důležité. Milostné románky mu dovolují se o sobě dozvědět něco, o čem dříve ani netušil. Jenže někde daleko, kam sahá jeho minulost, žije holka, která vypadá, že ho miluje. Co se s tím hrdina rozhodne dělat, je typickým řešením Murakamiho stylu.

1Q84 je dosti poměrně obsáhlá trilogie, která svým názvem odkazuje na antiutopickou Orwellovu knihu 1984. V japonštině totiž devět je 九, co se čte kjú a výslovností se blíží anglickému písmenu "q". V této knize máme co do činění s Tokiem v blízké budoucnosti, kde realita a odvrácená strana Měsíce těsně spolu souvisí. Co mají společného obyčejný muž, nájemná vražedkyně, nebezpečný kult a kukla ze vduchu?

Poslední dílo, které jsem se rozhodla zmínit je Hon na ovci. To je trochu méně známá kniha, která je podle mého názoru tím nejlepším, co se mu za tu dobu podařilo napsat. Absurdita a nelogičnost jednání postav dosahuje nebes, a přesto celý příběh dává neuvěřitelně smysl. Všechno začalo kvůli jedné ovci, kterou je nucený hlavní hrdina najít, aby zachránil sebe a celý svůj podnik. Cesta na Hokkaidó a do tajemného světa ovcí.

Budeme-li vůči sobě upřímní, tak všechny knihy Murakamiho jsou si velmi podobné a nedokázala bych číst  všechna jeho díla najednou hned po sobě. Pravdou, ale je, že vždycky se k jeho knihám vrátím, protože jeho styl a typ zápletky, kterou zvolí je velmi čtivý. Můj osobní názor je, že cílem není, abychom si pamatovali příběh jeho knih. Cílem Murakamiho je, aby v nás zůstaly střípky a útržky jeho knih - hlavně to, co říkají ostatní hrdinové. Takovou metodou je posílen nihilistický prvek jeho tvorby, čímž zdůrazňuje, že stejně nic nemá smysl, Melancholický přístup a jakási oddanost životu působí na nás na všech stránkách jeho děl. Možná proto lidé se k němu, tak rádi vrací. Možná proto, že hledají tu konkrétní větu, která zodpoví jejich otázku. Možná, že to dělám zbytečně zamotané a on prostě jen píše dobré knihy, které se dobře čtou. Ať je odpověď jakákoliv, Murakami byl, je a bude jedním z nejznámějších spisovatelů na světě.

ZDROJ: WINKELHÖFEROVÁ, Vlasta. Slovník japonské literatury. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-373-2.