ASIANSTYLE

Tento muž usedl na trůn v roce 1863, kdy byl ještě dítětem. Regentem byl ustanoven jeho otec Daewongun, který byl hlavním zastáncem izolacionismu a nechal pronásledovat domorodé a zahraniční katolíky, což nakonec vedlo k francouzské invazi a expedici Spojených států do Koreje v roce 1871.

S Kodžongovým oznámením o přímé vládě v roce 1873, získala jeho žena, královna Min (posmrtně známá jako císařovna Myeongseong), úplnou kontrolu nad soudem a jmenovala své rodinné příslušníky do vyšších pozic.

V následujících letech došlo mezi Čínou a Japonskem k napětí, které vyvrcholilo první čínsko-japonskou válkou, jejíž největší část se vyvíjela na Korejském poloostrově. Po jejím skončení byl Kodžong donucen podepsat smlouvu Ganghwa s Japonskem. Ta je známá jako první nerovná smlouva podepsaná mezi Koreou a cizí zemí. A co se díky ní stalo? Poskytla extrateritoriální práva japonským občanům v Koreji a přinutila korejskou vládu k otevření tří přístavů - Busan, Incheon a Wonsan k japonskému a zahraničnímu obchodu. Podpisem své první nerovné smlouvy se Korea stala snadnou kořistí mnoha imperialistických mocností a to později vedlo k jejímu kolonizování Japonskem.
 

Tehdy se král Kodžong začal spoléhat na novou placenou armádu vojáků vybavených puškami. Stará armáda, která byla primárně vyzbrojena meči a oštěpy, se ale vzbouřila jako odpověď na minimální mzdy a pro ztrátu prestiže, s cílem dosadit zpět Kodžongova otce Daewonguna. Tehdy zasáhly čínské jednotky, které jej unesly do Číny a tím zamezili jeho převzetí moci. O čtyři roky později se Daewongun vrátil do Koreje.

Široce rozšířená chudoba představovala výzvu. Jednou ze známek této chudoby byly špatné životní podmínky, kterými trpěly nižší třídy, patřilo k nim málo jídla a žádná hygiena. Řada faktorů, včetně hladomoru, chudoby, vysokých daní a korupce mezi vládnoucí třídou, vedla k několika vzpourám sedláků. Tonghak bylo protivládní, protijangbanské a protizahraniční povstání, k jehož potlačení požádala vláda o vojenskou pomoc z Japonska, čímž jen prohloubila japonské nároky na Koreu jako na protektorát.

V roce 1895 byla císařovna Myeongseong zavražděna japonskými agenty. Důvodem byly protijaponské názory, které zastávala, včetně toho, že uvažovala o žádosti o podporu Ruska nebo Číny. Ten samý rok vyhrálo Japonsko čínsko-japonskou válku a získalo ještě větší vliv nad korejskou vládou. To vše vyvolalo v Koreji kontroverzi podněcující korejské anti-japonské názory, načež 11. února 1896 král Kodžong a korunní princ uprchli z Gyeongbokgungu na ruské vyslanectví v Soulu. Když se v roce 1897 vrátili do Gyeongungungu, bylo vyhlášeno císařství. Tím byla také ukončena historická podřízenost Koreje vůči Číně.
Přijetí statusu říše znamenalo, že se Korea prohlašuje za rovnocennou Číně, že je nezávislá  a alespoň jmenovitě zavedla "úplnou" nezávislost Koreje.

Když v letech 1904 - 1905 dosáhla japonská armáda v rusko-japonské válce komplexního vítězství, vznikla protektorátská smlouva mezi Koreou a Japonskem, která zbavila Koreu jejích práv jako nezávislého národa. Tehdy poslal Kodžong zástupce do Haagu na mírovou konferenci, aby se pokusil znovu prosadit svou svrchovanost v Koreji.
Japonští delegáti neumožnili, aby se tito vyslanci na konferenci dostali, ale Kodžong se nevzdal a nechal prohlášení vydat v tehdejším tisku.

Výsledkem toho všeho byla Kodžongova nucená abdikace a podstoupení trůnu Sundžongovi.
Po abdikaci byl císař Kodžong odsunut do japonského paláce Deoksung a dne 22. srpna 1910 byla Korejská říše zabraná Japonskem podle smlouvy a 9 let na to, 21. ledna 1919, v paláci Deoksugung ve věku 67 let zemřel císař Kodžong.

Existuje mnoho spekulací, že byl zabit jedem podávaným japonskými úředníky, což byla myšlenka, která získala v době jeho smrti široký rozměr a mnoho poddaných tomu věřilo. Jeho smrt a následný pohřeb se ukázaly jako katalyzátor tzv. březnového hnutí za korejskou nezávislost.

Ve filmových studiích byla jeho postava zpracována pro televizní seriály Empress Myeongseong (2001 - 2002) a The Sword with No Name (2009). Dále také v Jejungwon z roku 2010 a nejnověji, kde jej hrál Baek Yoon Sik, ve filmu The Last Princess z roku 2016.

ZDROJ: Kim Seo Hwa; Carter J. Eckert et col., Dějiny Koreje, Praha 2009, Nakladatelství Lidové noviny, ISBN: 978-80-7106-5
FOTO: wikimedia.org​, i.imgur.com, pinterest.com/Emrys G. Goddard