ASIANSTYLE

Narodil se 28. dubna 1545 a zemřel 16. prosince 1598. Jeho jméno je stejně známé jako jméno krále Sedžonga.

Byl to korejský námořní velitel, známý pro svá vítězství proti japonskému námořnictvu během války Imji, který se stal příkladem pro své chování jak ke Korejcům, tak k Japoncům. Přestože neměl žádný předchozí námořní výcvik, admirál I Sun-sin nebyl nikdy na moři poražen a vojenští historici ho postavili na rovinu s admirálem Horatiem Nelsonem, jedním z největších námořních velitelů v historii.

Jeho titul zněl Samdo Sugun Tongjesa, což doslova znamená "námořní velitel tří provincií". Tento titul byl používaný pro velitele korejského námořnictva až do roku 1896.

Během své kariéry admirál I Sun-sin bojoval v nejméně 23 námořních bitvách, ve všech proti Japoncům. Ve většině těchto bitev postrádal potřebné zásoby.

Ačkoli jeho úspěchy byly často během jeho života korejským královským dvorem ignorovány, po smrti mu byla udělena různá vyznamenání, včetně titulu Chungmugong (vévoda loajality a války) nebo Seonmu Ildeung Gongsin (prvotřídní vojenský řád zásluh za vlády Sondža) a mnoho dalších. 

Postupně se admirál I Sun-sin stal v Koreji národním hrdinou a tím zůstal dodnes.


FOTO: studyinkorea.wordpress.com

Život

Narodil se v Hanseongu, ale období dospívání a rané dospělosti strávil v Asanu, kde žili příbuzní jeho matky a kde dnes stojí svatyně. Jeho rodina byla součástí korejského klanu Deoksu I. Jeho dědeček I Baeg-nok odešel z politiky, když byl neo-konfuciánský reformátor Jo Gwang-jo popraven, a přestěhoval se do nedaleké vesnice, ve které byl tento reformátor pohřben. Otec I Sun-sin, I Jeong, byl také zklamaný politikou, a tak nevstoupil do vládní služby, jak se od jangbanské rodiny očekávalo. Nicméně všeobecné přesvědčení, že I Sun-sin měl těžké dětství kvůli rodinné souvislosti s Jo Gwang-joem, není pravda. (Můžeme tuto nepravdu vidět v seriálu Immortal Admiral Yi Sun-shin.)

Už jako chlapec vykazoval I Sun-sin vynikající vůdcovské dovednosti a schopnosti, vyrobil si vlastní luk a velmi kvalitní šípy.

V roce 1576 absolvoval vojenskou zkoušku. Výborný byl v lukostřelbě, ale jízda na koni nedopadla dobře. Musel ji vykonat znovu. Poté se stal nejstarším mladším důstojníkem. Velmi rychle se stal známým pro své strategické schopnosti a vedení.

Když jeho otec zemřel, strávil doma 3 roky dle tehdejší tradice. Po návratu na frontu vedl řadu úspěšných kampaní proti Japonsku. Nicméně kvůli jeho brilantnosti a úspěchům ho závistiví nadřízení falešně obvinili z dezerce během bitvy. Tato tendence vše sabotovat a rámovat profesionální protivníky byla velmi častá v pozdějších letech v Čosonské armádě a také ve vládě.

I Sun-sin byl zbaven hodnosti, uvězněn a mučen. Po propuštění mu bylo povoleno bojovat jen jako obyčejnému vojákovi. V krátké době byl ale stejně jmenován velitelem v Soul Hunryeonwon, ve vojenském výcvikovém středisku, a později byl převeden do malého kraje, kde měl být vojenským soudcem. Jeho úsilí bylo odměněno, když byl přidělen jako velitel do provincie Čolla.

Podařilo se mu sjednotit korejské námořnictvo, vystavět lodě a nakonec vytvořit i řadu reforem. Unikátní jsou například jeho želví lodě, které ale nevytvořil, jak se můžeme mylně dočíst, nýbrž pouze upravil původní návrhy.

Japonská invaze

V roce 1592 vydal Toyotomi Hideyoshi příkaz k napadení Čosonu, chtěl jej využít jako základnu k dobytí Mingské Číny. Po japonském útoku na Busan zahájil I Sun-sin námořní operace z velitelství v Yeosu. Navzdory tomu, že nikdy předtím nevelel a ani nebojoval v námořní bitvě, vyhrál v rychlém sledu několik bitev za sebou. Právě toto z něj učinilo pro japonské generály nepříjemnou hrozbu na moři.

Existovalo mnoho důvodů, proč byl I Sun-sin tak úspěšný proti japonským loďstvům. Připravoval se na válku tím, že kontroloval stav svých vojáků, sýpky a zásoby, a doplnil či nahradil to, co bylo třeba, když to bylo nutné. V rámci této přípravy vznikly i želví lodě. Byly kryté železnými pláty a tudíž jimi nemohly proniknout nepřátelské šípy. Po jejich obvodu se nacházelo velké množství hrotů, což zabraňovalo nepříteli vylodit se na ně. Po celém obvodu navíc stála děla, takže posádka mohla útočit odkudkoli.

I Sun-sin měl také velké množství informací o korejském pobřeží a plánoval střety podle přílivu a úzkých průlivů tak, aby to bylo v jeho prospěch.

Podle svědectví byl charismatickým vůdcem a dokázal udržet morálku svých vojáků navzdory nedostatečné zásobě jídla a neustálým zprávám o nesčetných korejských ztrátách v pozemních bitvách.


FOTO: media-cdn.tripadvisor.com

V některých historických zprávách je uvedeno, že byl ochotný zajít až tak daleko, aby osobně splnil poslední přání umírajících vojáků. Prokázal svou loajalitu vůči lidem tím, že s nimi zacházel s respektem a bojoval s nimi, i když byl ohrožen. Z tohoto důvodu se admirál I Sun-sin stal nesmírně populárním mezi vojáky i mezi lidmi - agenty, kteří mu poskytovali zprávy s nasazením vlastního života.

Admirál I Sun-sin byl vynikajícím námořním stratégem. Nejsilnější taktika japonského námořnictva měla být na palubě nepřátelských lodí a bojovat tváří v tvář.

Čím byla I Sun-sinova brilantnost jako stratéga lepší, tím více jeho legenda rostla. V bitvě u Myeongnyangu dokázal zvítězit se 13 panokseony, zatímco Japonci měli nejméně 333 lodí (z toho 133 válečných a minimálně 200 logistických podpůrných lodí).

Z velké části díky I Sun-sinově úplné kontrole nad mořem byli Japonci nakonec nuceni ustoupit.