ASIANSTYLE

Jeden z nejpopulárnějších japonských autorů současnosti, Haruki Murakami, je autorem, o němž bylo poslední dobou hodně slyšet. Nejen to se pak stává lákadlem pro mnohé čtenáře po celém světě, kteří si ovšem často lámají hlavu s tím, kterou knihou z nabízené široké plejády jeho děl začít.

Vzhledem k tomu, že Murakami je jedním z mých nejoblíbenějších prozaiků vůbec, není zodpovězení této otázky úplně jednoduché. Ukázkovou abstrakcí jeho typické tvorby však skýtá například Kafka na pobřeží či 1Q84, v nichž mimo již klasických elementů nacházíme i základní definice magického realismu. Knihu bych tak tedy doporučila jak pro původní seznámení s Murakamiovým stylem, tak i jako čtenářský bonbónek, který si můžete vychutnat kdykoliv v průběhu.

Mimo zajímavé dějové linky, odehrávající se hned v několika rovinách, se titul může pyšnit i velmi dobře zpracovanými postavami a mně osobně i sympatickým prostředím obohaceným o znalosti převážně západní hudby. Pokud hledáte zajímavé čtení na dlouhé podzimní a zimní večery, věřím, že právě tato kniha může být to pravé.
 

Čtu hodně a čtu skoro všechno, věci nějak spojené s Asií nevyjímaje. Haruki Murakami je můj oblíbený japonský autor, nicméně ne vše od něj se mi líbilo a líbí. V každém případě si ale stojím za tím, že Norské dřevo patří k tomu nejlepšímu, co napsal. Když jsem ji četla poprvé, neznala jsem ani film. Hrdiny jsem si hned zamilovala a že se v knize řeší téma smrti, tak to mě dávno neděsí, spíš naopak. Vidím v tom zvláštní otevřenost a příslib určitého tajemství, které stejně jednou každý z nás pozná. O ději mluvit nebudu, ale přiznám, že ta kniha ve mně pokaždá vyvolá tak obrovskou směsici pocitů, že už proto mi stojí za to ji číst. Mimochodem, pokud chcete, pusťte si Norwegian Wood od Beatles.

Lisa See žije v Los Angeles a dlouho pobývala v Čínské čtvrti. Píše tedy romány s Čínou spojené. Tajemství hedvábného vějíře je o dvou dívkách, které pojí více než jen obyčejné přátelství. Děj se odehrává ještě v dobách, kdy se dívkám podvazovala chodidla a celý ten proces je tak v knize popsán. I od této autorky jsem přečetla většinu knih, které u nás vyšly, nicméně tuto mám nejraději. Čte se jedním dechem a byl jí z určité části inspirován i film Snow Flower and the Secret Fan, v němž si zahrála i populární korejská herečka Jun Ji Hyun.

​Když jsem byla mladší, vybírala jsem si hlavně fantasy žánr. Od takového 22. roku života jsem začala číst vážnou literaturu a literaturu faktu. Z toho důvodu sem uvádím dvě pro mě významné knihy, jakési milníky v mém životě. Obě knihy jsem slupla jako malinu a z obou jsem měla smutný pocit, až skoro vztek. ​Stále si říkám: "Jaká nespravedlnost a jak si vůbec kdokoliv může dovolit rozhodovat o soudu člověka, nebo spíše lidí!" 

Deník z Hirošimi jsem četla na střední škole a díky němu jsem si uvědomila, co cítím a co chci dělat. Spadá do toho hlavně moje snaha pomáhat. Velmi těžce snáším lidské neštěstí. Proto jsem zdravotnice. A za další jsem se začala zajímat o atomovou fyziku. Nejsem žádný věděc, ale umožnilo mi to nový pohled na spoustu věcí. Ujasnění si, co pro mě tato tématika znamená. Mičihiko Hačija mi dal velký dar, když tuto knihu sepsal. A to je dar vědomí a svědomí.



Spíše než knihu, bych doporučila přímo autora. Blaine Harden je spisovatel a reportér, tudíž jeho knihy jsou psané formou velmi čtivé reportáže. V jeho nabídce jsou všeho všudy 2 knihy a již vychází další. Nakolik je příběh hlavního hrdiny pravdivý a na kolik ne, to nemohu posoudit, nicméně přesně tato kniha mě oslovila. V knize jsou místa, kde jsem skutečně brečela. Více jsem se začala zajímat o Korejský poloostrov a jeho historii a skutečně dodnes bezpráví spáchané na této zemi upřímně nenávidím. Nejsem schopna jej pochopit. O to víc, co může zažívat člověk, který se znelíbí režimu v Severní Koreji. Já osobně se ptám, proč k tomu všemu došlo. Blaine mi na to také nedokázal odpovědět, ale dokázal mi to přiblížit. Doufám, že se obě knihy budou líbit.


A jakou oblíbenou knihu z Asie máte vy? Napište nám do komentářů.