Čínský kalendář - významná věc v životě Číňanů - Kultura

Hlavní stránka

Kultura

Čínský kalendář - významná věc v životě ...

Čínský kalendář - významná věc v životě Číňanů

16:00 | 13.04.2017 Host 0 5

Pojďme si říci nějaká ta fakta a zajímavosti o čínském kalendáři a nahlédněme společně také trochu do historie.

Ilustrační foto FOTO: Shutterstock.com

I přes to, že se běžně používá názvu lunární, je čínský kalendář lunisolární, to znamená, že se řídí jak fázemi Měsíce, tak i časem solárního roku. Je nazýván yinový kalendář (阴历), někdy také původní (旧历), nebo starý (老历) kalendář. V Číně je v současné době oficiální Gregoriánský kalendář, stejně jako u nás, ale yinový stále hraje významnou roli v životě Číňanů, jelikož se podle něj řídí v důležitých životních rozhodnutích. Podle tohoto kalendáře např. vybírají vhodný den pro svatbu, stěhování, pohřby, otevření obchodů atd. Pověrčivost hraje v Číně významnou roli až do dnešních dnů.

Vznik čínského kalendáře je připisován císaři Huang Di (黄帝), který údajně vládnul v letech 2698 - 2598 BC.

V yinovém kalendáři den začíná a končí o půlnoci, stejně tak každý měsíc začíná novoluním, tedy fází Měsíce, kdy je k Zemi přikloněn svou neosvětlenou stranou (opak úplňku). Nový rok začíná, když se Měsíc v novu blíží ke středu mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností. Většinou se jedná o konec ledna, nebo začátek února.

Yinový kalendář se vyvíjel postupem času a má přes 100 verzí, ovšem hlavní schéma je stejné. V dávné Číně byly dny uskupeny do týdnů po 10 dnech (dynastie Xia, 夏朝, 2070 - 1600 BC). Do týdnů po 5 dnech v dynastii Han (汉朝, 206 BC - 220 AD) a nazýval se Mu (沐). 10 dní v dynastii Tang (唐朝, 618 - 907 AD) a jmenoval se Huan (浣). Měsíc měl tedy 3 týdny a byl rozdělen do 3 fází zvaných xun (旬) - raný xun (上旬), střední xun (中旬) a pozdní xun (下旬).

Měsíce začínají v novu a končí den před následujícím novem, mají 29 - 30 dní. Měsíc se 30 dny se nazývá dlouhý měsíc (大月) a s 29 dny krátký měsíc (小月). Nový rok začíná 1. dnem 1. měsíce. Poslední měsíc se nazývá zheng yue (正月) a první la yue (腊月). Roky se uskupují do cyklů po 12 letech, kdy každý rok má přiřazený vlastní symbol zvířete. Tyto cykly se ještě kombinují s vlivem jednotlivých prvků - dřevo, oheň, země, kov a voda. Výsledkem je šedesátiletý cyklus čínského kalendáře.

12 zvířat reprezentujících roční cyklus bylo vybráno ze dvou důvodů. Buď blízce souvisí s životem starých Číňanů (domácí zvířata: býk, kůň, ovce, slepice, prase a pes), nebo jim byl připisován šťastný význam (krysa, tygr, zajíc, drak, had a opice). Pořadí zvířat je jasně danné v závislosti na teorii yin (阴) a yang (阳). Jestli je zvíře yin a nebo yang je dáno tím, jestli mají sudý nebo lichý počet drápů (prstů, kopyt..). Obyčejně mají zvířata stejný počet na předních i zadních nohou, výjimkou je krysa, která má na předních 4 a na zadních 5. Proto je krysa první ze zvířat v cyklu. Kombinuje atributy lichých (yang) a sudých (yin), kde yang je dominantní.

Každé zvíře má svůj symbolický význam. Tyto významy jsou v 6 kontrastních párech, které musí být v harmonii. Krysa - moudrost, býk - pracovitost, tygr - odvaha, zajíc - obezřetnost, drak - síla, had - ohebnost, kůň - odhodlanost, ovce - svornost, opice - proměnlivost, slepice - stálost, pes - věrnost, prase - přívětivost.

AUTOR: Notch
FOTO: Shutterstock.com