ASIANSTYLE

Včera v noci hřměly v horách hromy jarní bouře,
a tak každá rodina dychtivě vstupuje do mraků,
kde bují orosená poupata…
Ranní sběr nenaplní naše koše,
musíme sbírat jen to nejlepší, nepodléhat chamtivosti.
Naši lidé zručně melou a nahřívají lístky nad ohněm.
Kůlny jsou zaplněny plochými čajovými koláči.
Pej Jüanův dar dorazí včas k synovi nebes.”

Těmito půvabnými slovy, která jsou hodna skutečného milovníka čaje, popisuje sběr svěžích lístků čajovníku Fan Čung-Jen, čínský státník žijící v 11. století našeho letopočtu. K tomu, abychom opravdu docenili kvalitu čajového nápoje, si musíme představit, co všechno stojí za tím kouřícím šálkem nápoje výjimečné chuti a vůně, která – jak by řekl básník – povznáší mysl i ducha do nebeských výšin. Proces výroby čaje zahrnuje náročnou práci na rozlehlých plantážích v horku a ve vysoké nadmořské výšce, ruční trhání a vybírání těch nejvhodnějších lístků, které jsou během sušení ručně převraceny a tvarovány. Jako výsledek této péče se k vám pak dostává čaj dokonalý do posledního lístečku a vy si tak můžete vychutnat nápoj dokonalé harmonie a lidského souznění.
 
Putování čajového lístku z keře do malého šálku okouzlujícího nápoje začíná sklizní na plantážích. Sběr probíhá obvykle čtyřikrát až pětkrát ročně – jeho četnost je ovlivněna polohou dané oblasti, rozmary počasí a v neposlední řadě také péčí, která je rostlinám v průběhu roku věnována. Výjimkou jsou tropické oblasti, kde vlivem dostatečného množství pravidelných srážek a stabilních teplotních podmínek rostliny neprochází odpočinkovým obdobím vegetačního klidu a sklizeň tak probíhá po celý rok. Čajové lístky jsou obvykle sbírány ručně, ale v některých zemích (především oblast bývalého Sovětského svazu) využívají sklizeň strojovou, která kvůli svoji nepřesnosti a necitlivosti ani zdaleka nedosahuje kvalit sběru ručního.
 
Přesný ruční sběr vyžaduje zručnost a velké soustředění a přes veškeré kouzlo, kterým čaj oplývá, je spojen s namáhavou prací trvající nekonečně dlouhé hodiny v horku a ve vyšších nadmořských výškách. Každý sběrač nese na zádech objemný koš, a přesto musí rychle a hbitě trhat z každého keře jen několik přesně určených lístků. Při ručním sběru se koncové výhonky odštipují palcem a ukazováčkem. Tuto náročnou práci obvykle vykonávají ženy. O tom, že sběr čajových lístků je vskutku choulostivá záležitost, svědčí mimo jiné i pravidla, která musí sběračky čaje dodržovat – samozřejmostí je používání speciálních rukavic, v období sklizně nesmí kouřit, používat parfémy a jinak aromatizované prostředky běžné hygieny, a také si musí zakázat příliš kořeněné pokrmy.
 
Každá sběračka natrhá během dne přibližně dvacet kilogramů čerstvých čajových lístků, z nichž následným zpracováním vznikne okolo pěti kilogramů čaje usušeného. Sklizené lístky od jednotlivých sběraček jsou shromažďovány ve velkých koších a bednách, které musejí být dokonale vzdušné, aby v nich mohly uskladněné čajové lístky dýchat a nezapařily se. Ze stejného důvodu stojí továrny pro následné zpracování lístků buď v bezprostřední blízkosti plantáží, nebo přímo na nich – čerstvě sesbírané lístky tak nemusí cestovat příliš daleko a riziko zapaření, a tedy jejich znehodnocení, se tak snižuje na minimum. Každé zaváhaní a časová prodleva se odráží ve zhoršení kvality.
 
Čajovníkové keře jsou vhodné ke sběru teprve čtvrtým rokem po výsadbě, několik let trpělivého čekání je však bohatě odměněno velmi dlouhým obdobím úrodnosti rostliny. Na rozdíl od dobrého vína uloženého ve sklepě nemůžeme čaj spojit s oblíbeným úslovím „Čím starší, tím lepší.“ Ve skutečnosti poskytuje keř kvalitní lístky po dobu přibližně jednoho lidského života (šedesát až osmdesát let čajovník čínský a okolo čtyřiceti let čajovník assámský), s přibývajícím věkem jakost sklizně výrazně klesá.
 
Krajina, kde čajové keříky rostou, se výrazně podílí na kvalitě i konečném množství úrody. Číňané jsou přesvědčeni, že nejlepší čaje pocházejí z hor, protože jim prospívá vlhké chladné ovzduší provázené častými mlhami. Lístky tak nejsou tolik vystaveny přímým slunečním paprskům a uchovávají si proto více přírodního chlorofylu a jejich chuť je méně trpká. Vysokohorské čaje s lahodným a jemným aroma výrazně se lišícím od plné a výrazné chuti čajů z nížinných oblastí jsou mezi znalci ceněny opravdu velmi vysoko. Rozmanitost každé krajiny tak v lahodném šálku čaje ukrývá jedinečné chutě a prožitky, jejichž prostřednictvím se můžete přenést na čajovníkové plantáže různých koutů světa a pocítit inspiraci a tichý dotek prastaré duše ušlechtilého čajovníku.

 


FOTO: posterlounge.co.uk