ASIANSTYLE

Čaj hojí duši i tělo.
(asijská lidová moudrost) 

Voňavé usušené lístky, které tvoří základ každého lahodného šálku čaje, pochází z rostliny zvané čajovník (latinský název Camellia sinensis). Sytě zelené lístky obrůstají tento keř nepřetržitě po celý rok. Má-li čajovník dostatek volnosti a nikdo ho neomezuje, dorůstá v přírodě výšky od 2 do 15 metrů – některé odrůdy jsou dokonce natolik vzrostlé, že připomínají spíše košaté stromy a výjimečně se můžete setkat i se skutečnými obry mezi čajovníky – s keři, které se vytáhly až přes výšku 30 metrů. Tyto dech beroucí exempláře však nikde na plantážích neuvidíte. Pěstitelé čajovníku udržují pravidelným sběrem a také ořezáváním rostlinu ve výšce maximálně okolo jednoho metru. Mají k tomu hned několik důvodů – pravidelně a dobře sestříhaný keř opět obrůstá čerstvými lístky, což zvyšuje celkovou úrodu, a upravená velikost keřů také optimálně odpovídá výšce sběračů a sběraček čaje, jejichž práci usnadňuje i vysazování rostlin do charakteristických pravidelných řad.
  Pro každého milovníka čaje jsou listy nejdůležitější částí z celého keře. Tmavě zelené čajovníkové lístky jsou ve spodní části porostlé drobnými stříbřitými chloupky, které můžeme snadno zaznamenat i pouhým okem. Stárnutím lístků však chloupků ubývá, nejvíce jsou jimi pokryty nerozvinuté pupeny, kterým pak po usušení chloupky dodávají měkký plstnatý vzhled. Zajímavé je, že čerstvé listy nemají nic z výrazné vůně usušených lístků používaných k přípravě čaje – svoji typickou vlastnost získávají až následným zpracováváním. I květy čajovníku jsou téměř bez vůně. Vzhledem se velmi podobají jemně zbarveným květům jabloní či třešní. Plodem rostliny je kožovitá a zcela lysá tobolka, která se postupem času mění – výrazně zelený a lesklý plod se zmatňuje a získává hnědý a zvrásnělý vzhled. Uvnitř tobolky se obvykle ukrývají tři hnědá olejnatá semena, někdy se však vyvine pouze jedno nebo dvě.
 
Čajovník se pěstuje v mnoha zemích Asie, Afriky i Jižní Ameriky. Nejlépe se mu daří v klimatu tropického a subtropického pásu, potřebuje kyselou půdu a dostatečnou vlhkost – to je jeden z důvodů, proč se většina předchozích snah pěstovat čajovník v našich zeměpisných šířkách minula úspěchem. Keř roste v různých nadmořských výškách – od hladiny moře až do výšky kolem 2 500 metrů nad hladinou moře. Vznikají však velké rozdíly v kvalitě – Číňané jsou přesvědčeni, že nejlepší čaje pocházejí z hor, protože jim prospívá vlhké chladné ovzduší provázené častými mlhami. Lístky tak nejsou tolik vystaveny přímým slunečním paprskům a uchovávají si proto více přírodního chlorofylu a jejich chuť je méně trpká. Ačkoliv lze s vynikajícími výsledky pěstovat čajovníky i v nížinách, znalci preferují vysokohorské čaje s lahodným a jemným aroma výrazně se lišícím od plné a výrazné chuti čajů z nížinných oblastí.
 
 
 
FOTO: caje.cz, oskole.sk, cas-na-caj.cz