ASIANSTYLE

Jako u mnoha dalších čínských receptů se i k tomuto váže příběh o jeho vzniku. Ten nás zavede na začátek období vlády dynastie Čching, kdy se jistému hladovějícímu žebrákovi podařilo ukradnout kuře a prchal s ním před rozzuřeným majitelem směrem k řece. Aby ho nikde neztratil nebo o něj jinak nepřišel, zahrabal ho rychle do měkkého bahna na břehu a pokračoval v úprku. Když se v noci vrátil pro kořist, mělo už kuře peří celé obalené od bahna. A protože neměl žádný hrnec, pánev ani vhodný rožeň, vložil kuře do ohně jen tak. Po chvíli se hlína na kuřeti spekla a vytvořila tvrdou, rozpálenou krustu. Tu když nakonec po dlouhém pečení žebrák rozbil, zjistil, že společně s hlínou odtrhnul i neoškubané peří a že kuře nádherně voní a ještě lépe chutná. Dokonce lépe než kdyby ho vařil tak, jak je obvyklé. Rozhodl se toho využít a prodávat takhle pečená kuřata na trzích – a protože slavil velký úspěch, tak později i ve své vlastní restauraci.



Dnes už je recept na hony vzdálený té původní improvizaci a rozhodně není jednoduchý na přípravu. V Hangzhou najdete mnoho míst, které se na žebrácké kuře specializují, ale i v nich raději dejte vědět po telefonu dopředu. Kuře se před přípravou marinuje ve směsi koření, sojové omáčky a vína. Poté se ještě může nadívat například bambusovými výhonky či houbami (se špetkou bílého pepře a zázvoru). Takto připravené se kuře obalí do listů lotosu, aby z něj nebyl vidět ani kousek, a následuje ono legendární oplácání hlínou. Peče se na malém ohni zhruba dvě hodiny. Po rozbalení všech vrstev je maso možné ihned podávat – je voňavé, šťavnaté a velmi jemné. V takové chvíli pobízet někoho k ochutnání rozhodně není třeba.



ZDROJE : redcook.net
FOTKY : redcook.net