ASIANSTYLE

Výzkumné středisko odchovu pand velkých  (成都大熊猫繁育研究基地) bylo vybudováno v roce 1987, kdy poskytlo útočiště šesti pandám přemístěných sem v rámci záchranného programu. V současné době se na jeho území nachází 83 pand velkých a má na svém kontě přes 125 úspěšných odchovů. Jeho rozloha činí zhruba 40 hektarů (96% z toho je zeleň) a v blízké budoucnosti se bude dále rozšiřovat. A nikoli o nějaký kousek. Přibude totiž dalších 160 hektarů. Hlavním cílem je dále pomoci programu na přípravu pand odchovaných v zajetí pro návrat do volné přírody.



Areál výzkumného střediska se nachází zhruba 10 kilometrů od centra Chengdu. Ačkoli na každém druhém rohu je možné koupit agenturou pořádaný výlet, doporučuji vydat se po vlastní ose. My jsme využili jak taxi (35 RMB), tak na cestě zpět hromadnou dopravu (2+2 RMB). Není třeba se bát případné ztráty orientace nebo zabloudění. A i kdyby došlo k nejhoršímu - jak se dá tušit, každý místní obyvatel, včetně toulavé kočky nebo psa,  vás v případě potřeby natočí zase tím správným směrem. Čínsky umět nemusíte, stačí mít fotku pandy a nasadit tázavý výraz. Až tak jsem to v praxi sice nikdy nezkoušel, ale určitě to funguje.



Ačkoli není důležité, jaký dopravní prostředek zvolíte, je zde jedno kritické pravidlo. Vyražte ráno. Brzy ráno. Dostatečně na to, abyste k branám areálu dorazili mezi 8:15 a 8:30, kdy se otevírají prvním návštěvníkům. Má to jeden velmi prostý důvod. Aktivita pand je v tuto dobu nejvyšší, a pokud se hodně opozdíte, riskujete, že je uvidíte při své druhé nejoblíbenější činnosti – spaní. Tou první je samozřejmě jídlo. Vezměte si také pohodlné boty, protože když budete chtít prozkoumat opravdu všechno, poměrně dost toho nachodíte a ne všechny cesty jsou po rovince. Ulehčit si to můžete mini-tramvají pro turisty. Asi nejlepší je svézt se s ní do nejzazšího kouta areálu a pak se pěšky vracet nazpět.



Moje první osobní setkání s pandou bylo hodně symbolické. Poté co jsme se naklonili přes vyvýšené zábradlí, zjistili jsme, že si právě pochutnává na několika kouscích bambusu, je k nám otočená zády a vůbec nic si z nově příchozích obdivovatelů nedělá. Kdepak zklamání. Nadšení se tím ještě zdvojnásobilo. Korunu tomu nasadily dvě středoškolačky, které přiběhly chvilku po nás a opatrnými hlasy začaly volat: „Haló! Pane Pando! My jsme tady!“ Chvilku se nic nedělo. „Asi špatně slyší,“ řekla jedna z nich. Druhá pokývala a rozeběhly se podél hrazení na druhou stranu. Možná se pletu, ale přísahal bych, že panda v tu chvíli zastříhala ušima, lehce zakroutila hlavou a pokračovala dál v meditaci nad chutí bambusu.




Stačilo ovšem dojít k dalšímu výběhu a otevřel se před námi pohled na provokativně rozvalenou pandí skupinku. Je opravdu těžké jim nezávidět tu pohodu, s níž se vypořádávají se vším kolem. Ovšem pozor. Pod otevřeným nebem se s nimi setkáte jen v průběhu chladnějších měsíců. V parném létě, kdy je horko doslova k zalknutí se před žárem pandy schovávají v krytých budovách. I když je i pak můžete pozorovat skrze sklo, přeci jen to trochu ubírá z pocitu jejich blízkosti. Ničeho se nebojte a projděte si všechny budovy, kam je veřejnosti povolen přístup. Není potřeba pospíchat. S trochou štěstí budete mít možnost vidět i dvoutýdenní „neopeřenou“ pandu s ještě slepenýma očima. A neohrnujte nos nad místním muzeem. Je rozděleno na části nazvané Panda, Motýli a Obratlovci a obsahuje stovky často unikátních exponátů z provincie Sichuan. Nosnou myšlenkou expozic je vzdělávání a ochrana přírody. Je přítomna i rozsáhlá knihovna obsahující tisíce knih a dokumentů. Pokud by někdo chtěl studovat přírodu opravdu do hloubky, tak tohle aspiruje na to být jeho Elysiem.



Pro náročnější návštěvníky je tu také možnost se s některou z mladých pand vyfotografovat. Obvykle je jim něco kolem jednoho roku a velikostí se blíží čtyřletému děcku. Dostanete speciální ošacení, krátkou instruktáž (oni zase něco sladkého na packy) a pak následuje několik minut, kdy se můžete s černobílým chundeláčem opatrně pomuchlovat. Ošetřovatelé jsou velmi milí a ochotní a pokud jim půjčíte foťák nebo telefon, udělají vám klidně i několik desítek snímků ze všech možných stran a úhlů. Na konec dostanete ještě tričko, obal na DVD, certifikát a jiné drobnosti s pandí tematikou. Cena za toto malé dobrodružství je sice vysoká (2200+ RMB), ale kolikrát se naskytne podobná příležitost? Tu půl hodinu, během níž se vše odehraje, si budete bez přehánění pamatovat do konce života. Navíc celý výtěžek pomáhá udržovat a vylepšovat zdejší výzkumné centrum. Jen nedoporučuji kupovat si suvenýry ve stáncích kolem. Jsou pekelně předražené a ve městě je seženete za třetinu ceny.



V areálu se krom pand velkých setkáte i s pandami červenými, volně se promenádujícími pávy, bílými čápy, černokrkými jeřáby na krásném jezírku a záplavou barevných ryb v něm. Shrnuto a podtrženo, je to útočiště pro více než dvacet vzácných a chráněných druhů. Místní na rozdíl od Čechů nechodí k jezírku krmit labutě, ale naopak ryby. Ty jsou evidentně zvyklé a po prvních soustech se na hladině s nimi doslova začne vařit voda. Apropo – viděli už jste někoho krmit rybu pomocí lahve s dudlíkem pro mimina? Já tedy poprvé až právě tam.



Ale pokud byste chtěli ještě o trochu víc, můžete se přihlásit jako dobrovolník na práci ve středisku Bifenxia (碧峰峽, Údolí zelené hory) u města Ya´an, které se nachází 150 km od Chengdu. Méně lidí, více přírody, bambus, mrkve, vy a pandy. A také samozřejmě práce s úklidem jejich výběhů, za což jste odměněni možností je třikrát denně krmit. Oproti svým městským bratrům a sestrám jsou tu pandy v dobrém slova smyslu o dost divočejší. Není žádnou výjimkou, když vyšplhají na vysoký strom a nahoře se rozhodnou pro chvíli spánku. Ideální jsou prý dva týdny pobytu. To, co jsem tvrdil o agenturách v Chengdu, tu platí zcela naopak. Využijte jejich služeb a nezkoušejte vyjednat pobyt na vlastní pěst. Byli byste zahlceni stohem formulářů a lékařských vyšetření. Lépe je ušetřit čas a nervy při krocení úředního šimla. Můžete sem přijet samozřejmě také jako návštěvníci, ale pak využijete pouze zlomek toho, co se vám nabízí. Ať tak nebo tak, vždy se vyplatí do Bifenxia nejdříve zavolat. V případě silných a vytrvalých dešťů se kvůli nesnadnému přístupu toto středisko uzavírá a vy byste marně vážili cestu.




Je to stále ještě málo? Tak to pak už vám nezbývá než nějakou pandu na dálku adoptovat nebo se stát přímo pambassadorem. Na rok 2013 ještě žádný vybrán nebyl, takže máte šanci. Ale o tom zase někdy příště.



PS : Pokud vám město Ya´an zůstalo v paměti od nedávného zemětřesení v Sichuanu, pak máte pravdu. Pandám ani jejich ochráncům se však tehdy naštěstí nic nestalo. Pandy pak dostali hodnost veterána. 

FOTO: Tang Seng