ASIANSTYLE

Chrám Nebes se rozkládá ve čtvrti Chongwen na ploše 2,7 milionu čtverečních metrů a je tak rozlehlejší než Zakázané město. Není to ale nic překvapivého - jde o záměr stavitelů. Císaři, "synové nebes", přeci nemohli mít svůj příbytek větší než jejich nebeští předkové a rodiče. Je to místo, kam se po několik set let uchylovali vládci dynastie Ming a Qing ke svým modlitbám.


Napovídá tomu i název nejvýraznější budovy chrámu, Haly modliteb za dobrou sklizeň. Její půdorys odpovídá tradiční představě, že nebesa jsou kruhová, zatímco modrá barva tašek na jejích třech střechách symbolizuje oblohu. Skutečně tu není nic stavěno jen tak náhodně.


Stačí jen uvnitř zvednout hlavu a zapojit trochu představivosti a numerologie. Čtyři hlavní sloupy reprezentují roční období, dvanáct menších ve vnitřní části jednotlivé měsíce a stejný počet vnějších sloupků zase hodiny dne. Ale to by jich mělo být dvacet čtyři, ne? Kdepak. Podle východního počítání času užívajícího zvířecí znamení zvěrokruhu je vše v naprostém pořádku.


A tohle je detail na samotný oltář, kde se pokládaly oběti mající zajistit dobré a mírné počasí a následně také bohatou úrodu. Opět tu vládne nebeská modř.


Na jih od Haly modliteb narazíte na Pokladnici nebes. Je rovněž kruhová a obklopuje ji velmi zvláštní Zeď ozvěny, která dokáže se zvuky a hlasy předvést opravdu magické efekty. Nejlépe je to vyzkoušet s kamarádem jehož šepot vás bude přízračně doprovázet podél celé délky zdi. Cesta od jedné budovy k druhé je dlouhá 360 metrů a nazývá se Most červeného schodiště.


A takto vypadá Pokladnice nebes zevnitř. V těchto prostorách se uchovávaly posvátné tablety nebes, předků, měsíce, hvězd, mraků, deště, hromu a blesku. Strop je laděn do zelené barvy a v jeho středu najdete draka hrajícího si s perlou. Aby se necítil sám, dělá mu doprovod dalších 360 maličkých příbuzných - tedy tolik, kolik měl tradiční čínský rok dnů. To číslo tu už zaznělo po druhé. Stejný účel měl i každý metr cesty sem. Vlastně jste sem šli celý rok aniž byste o tom věděli.


Když se budeme držet jižního směru, narazíme zakrátko na plošinou zvanou Kruhový oltář, rozdělený na tři mramorové platformy se zužujícím se průměrem. Po obvodu nalezneme 360 bílých sloupků (už zase to číslo). Počty ostatních ozdobných elementů a schodů odpovídají magickému číslu devět nebo jeho násobkům. Císařský trůn byl umísťován doprostřed nejvyšší platformy a symbolizoval tak roli císaře jako prostředníka mezi Nebesy a Zemí.


A tady detail schodiště a systému bran vedoucích ke Kruhovému oltáři. Celý komplex byl jako park otevřen veřejnosti až v roce 1988. Lidé žijící poblíž se rychle naučili chodit sem na procházky, zpívat, hrát ve stínu stromů šachy nebo pouštět tradiční draky. A není nic snadnějšího než se k nim přidat - stačí jen překonat počáteční obavy, pak už to jde samo.


Zeď kolem celého Chrámu nebes je rozdělena na dvě části. Severní má tvar půlkruhu, zatímco jižní je čtvercová. To symbolizuje spojení Nebes a Země do jednoho nerozlučného celku. A Přírodu samotnou zastupuje na 60 tisíc stromů. Jejich nekorunovaným králem je 500 let starý cypřiš, jehož hlavní větvě připomínají devět draků a propůjčily mu i toto hrdé jméno.


Poslední důkaz toho, že vše tu je s nějakým účelem. Až narazíte na skupinu umělecky tvarovaných bílých kamenů zvaných Sedm Hvězd, tak se právě díváte na poctu sedmi vrcholků hory Taishan, jedné z nejposvátnějších na území Číny.


Otevřeno je zde denně až do deseti večer a tak není problém si počkat a strávit ve zdejší kouzelné atmosféře příchod večera a noci. Uvidíte, že toho nebudete litovat...



ZDROJ : travelchinaguide.com
FOTO : Jia Yue, chinadaily.cn