ASIANSTYLE

Indie, země ležící v jižní Asii, je sedmá největší a druhá nejlidnatější země na světě, v které žije téměř 1,3 miliardy lidí. Ač její ekonomika hned po Číně vykazuje největší růst na světě a je považována za jednu z potencionálních supervelmocí, má mnoho vážných problémů.  Na jedné straně žijí boháči a na druhé chuďasové. Města v Indii jsou doslova přeplněna bezdomovci. Mezi nimi jsou převážně obyčejní lidé z venkova, kde žije 75% obyvatel pod hranicí chudoby, kteří měli vidinu lepšího života a vypravili se do velkoměst jako jsou Dillí, Bombaj, Kalkata, Džajpur a další. Sen o životě a luxusu skončí pro mnohé z nich na předměstí přeplněných metropolí. Třetina indické populace je na hranici největší chudoby, která ohrožuje zdraví lidí a jejich životy.

Podle sčítání obyvatelstva z roku 2011 bylo v Indii 1,77 milionů lidí bez domova, což je více lidí, než kolik jich žije v Praze. K tomu více než 90 milionů lidí v Indii má méně než 25 Kč na den a tím se dostávají pod globální hranici chudoby. Asi 78 milionů lidí v Indii žije ve slumech a bytových jednotkách. V hlavním městě Dillí žije více než 3 miliony bezdomovců a 7% z toho jsou ženy.

Největší problémy s bezdomovectvím má rozlohou největší indický stát Rádžasthán. Další státy, které měly nejmenší úspěch ve snižování podílu osob bez domova, jsou Harijána a západní Bengálsko. Nejnižší podíl bezdomovců se vyskytuje v Mizoramu (cca 0,01%) a Andamanu (cca 0,02%). Podle NLCHP (Národní centrum pro bezdomovectví a chudobu) je více než 90% žen bez domova obětmi domácího násilí, kvůli čemuž utíkají ze svých domovů. Primární příčinou bezdomovectví je podle HLCHP nedostatek dostupného bydlení.
   

Příčiny bezdomovectví

Mezi problémy, které vedou k bezdomovectví, patří zdravotní postižení (psychické, fyzické nebo obojí), nedostatek dostupného bydlení, nezaměstnanost a změny v průmyslu. V řadě zaměstnání je požadováno středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, na které dosahuje jen malé množství Indů. Studium na univerzitách je pro průměrné Indy jen těžko dostupné.

Faktory, které přispívají k bezdomovectví:

• Změny v ekonomice a průmyslu vedoucí k nezaměstnanosti
• Neodpovídající podpora příjmů
• De-institucionalizace pacientů s duševními problémy
• Fyzická nebo duševní onemocnění
• Postižení
• Zneužívání návykových látek
• Domácí násilí
• Ztráta zaměstnání

 

Děti ulice

Mezi bezdomovci je i mnoho dětí do 18 let. Odhaduje se, že v Indii na ulici žije více než 400 000 dětí. Ty jsou často obětmi zneužívání, nucené práce, nemocí a drogové závislosti a je jim upřeno právo na vzdělání a zábavu. Podle UNICEF patří k násilí na dětech zanedbávání, psychické týrání, sexuální zneužívání a vykořisťování. V roce 2007 ve své studii indická vláda uvedla, že dvě ze tří dětí v Indii byly fyzicky zneužívány a že téměř 50% z 12 000 zkoumaných dětí svědčilo o jedné nebo více formách sexuálního zneužívání. Tento nárůst zneužívání dětí v Indii je odůvodněn větším množstvím propuštěných zločinců. Jiné studie zase tvrdí, že je v Indii každý rok znásilňováno 7 200 dětí, včetně kojenců. A mnoho případů je jistě nehlášených.

Na ulici je mnoho dětí, které od svých rodin utekly poté, co byly fyzicky nebo psychicky zneužívané. Při útěku doufají, že budou mít lepší život, ale bohužel poté spíše čelí ještě daleko horším nástrahám, mnohem větší míře zneužívání, kam patří i dětská práce a prostituce. I když se děti ulice někdy spolčí, aby si zajistili větší bezpečí, jsou často využívány zaměstnavateli i policií. Častým problémem pak je, že tyto malé děti musí např. už v 6 letech vykonávat fyzické práce, k nimž patří i prohrabávání odpadků a hledání peněz, aby si mohly koupit nějaké jídlo. Dále nosí těžká zavazadla, prodávají noviny, květiny atd. Tato dětská práce v Indii činí 20% HDP.

Přestože nevládní organizace v Indii pomáhají zmírnit bezdomoveckou krizi, nejsou schopny řešit celý problém.