ASIANSTYLE

Filipíny čelí dalšímu problému kromě boje proti šíření koronaviru. Nemocnice se snaží vypořádat s nedostatkem až 20 000 zdravotních sester. Přesto každý rok absolvují desítky tisíc zdravotních sester zdravotnické školy na Filipínách. V čem tedy spočívá onen nedostatek? 

Celá problematika začíná v roce 1898, kdy se Filipíny staly americkou kolonií. Součástí americké kolonizace byla politika tzv. "Benevolent Assimilation" neboli dobročinné přizpůsobení, která měla bránit filipínská práva a svobody. Jak tvrdí Catherine Ceniza Choy, profesorka etnických studií, tato politika měla za úkol ospravedlnit kolonizaci a imperialismus, protože měla být zavedena za účelem vzdělání, infrastruktury a veřejného zdraví. 

Spojené státy začaly přebírat instituce pod své vedení a vytvářet zdravotnickou pracovní sílu. Postavily více než deset zdravotnických škol za méně než dekádu. Studenti těchto škol byli učeni západní medicíně a povinně také angličtině. Takto připravili filipínské zdravotní sestry a bratry na práci ve Spojených státech amerických. Tento vzdělávací program fungoval až do roku 1946, kdy Filipíny získaly nezávislost na USA. 



V roce 1941, kdy USA vstoupily do druhé světové války, se začaly vyprazdňovat nemocnice, protože zdravotní sestry a doktoři, byli odesláni na bitevní pole pomáhat armádě. Kvůli tomu byl vytvořen program jako "Cadet Nurse Corps". Více jak 200 000 Američanek se přihlásilo do této služby, která zaručovala "doživotní vzdělání zdarma". To se celé změnilo v roce 1945, kdy skončila druhá světová válka. Nebyla válka a Američanky se nyní nehrnuly do pracovních pozic jako jsou zdravotní sestry. To opět znamená pokles počtu zdravotnického personálu a nutnost jej doplnit v USA.

Místo zvýšení mzdy a zlepšení pracovních podmínek se Spojené státy rozhodly vytvořit VISA program, Exchange Visitor Program, který nabídly zahraničním pracovníkům, především Filipíncům, protože měli již základy amerického zdravotnictví. Více jak 10 000 zdravotních sester přijalo tuto nabídku. Avšak skutečný důvod proč opustily svůj domov spočívá v ekonomické situaci na Filipínách. V 50. a 60. letech filipínská ekonomika rostla a turismus rostl. Mzdy však ve venkovských oblastech byly stále nízké. Zdravotnický personál byl podfinancovaný a často méně placen než kurýři a školníci. 

Ve Spojených státech však zastávaly spíše podřadné zdravotnické práce a ve většině případů jim byla vyplácena pouze minimální mzda. Tím se však začaly vytvářet silní komunity filipínských zdravotníků. V 60. letech v USA proběhly sociální a politické reformy, kdy ženy mohly zastávat i jiné pozice než doposud a tím se uvolnily další pracovní pozice ve zdravotnictví. Společně s tímto se změnil i imigrační systém USA, kdy každý po celém světě mohl zažádat o imigrační vízum. Nemocnice a pracovní agentury se především zaměřily na Filipíny, protože jak bylo zmíněno, mají základy amerického zdravotnictví a v minulosti se osvědčily. 

V letech 1965 - 1986 vládl Ferdinand Marcos, prezident a kleptokrat, od roku 1972 byla ústava přepracována, média umlčena, docházelo k násilím a k útlaku opozice, muslimů, komunistů a obyčejných občanů. Filipínská ekonomika spadla do recese a filipínská vláda začala podporovat vývoz pracovní síly do zahraničí, protože tito pracovníci posílali peníze zpátky svým rodinám. Tetno krok vedl k migraci a k tvorbě Filipín jakožto největšího exporta zdravotních sester na světě. 20 000 zdravotních sester ročně mířilo do Saudské Arábie, Austrálie, Spojeného království, Německa a především do USA, kde tvoří 1/3 všech zahraničních zdravotních sester. 

I přes zlepšení pracovních podmínek, většina zdravotních sester z Filipín pracuje na jednotkách intenzivní péče a na odděleních určená pro Covid-19 pozitivní pacienty. Tím jsou vystaveny větším zdravotním rizikům než jakékoliv jiné zdravotní sestry. Od vypuknutí epidemie, Filipíny zakázaly zdravotníkům pracovat mimo Filipíny. Tento zákaz byl zmírněn, ale situace se pro filipínské zdravotní sestry nezměnila. Stále bojují ve dvou státech, tedy v USA, kde jich drtivá většina pracuje a na Filipínách, kam posílají peníze, aby udržely své rodiny ve finančním bezpečí. 



ZDROJ: VOX.com, Wikipedia. com 
FOTO: John Tewell/flickr.com; Wikipedia. com