ASIANSTYLE

Coronavirusy jsou skupiny virů, které zahrnují nachlazení. 

S tímto virem se však doposud vědci nesetkali, proto jej začali nazývat 2019-nCov neboli nový coronavirus. Nové viry se mohou u lidí vyskytnout přenosem od zvířat. Vypuknutí Sars (Závažný akutní respirační syndrom) v roce 2003 začalo netopýry a přeneslo se na kočky, které ji předaly lidem.
 
Coronavirus se do těla dostává skrze dýchací systém, tedy nosem a ústy. Zároveň se ale také mohou lidé nakazit skrz oči, tedy podezření je, že se virus přenáší přes otevřené póry na kůži.
Způsobuje respirační onemocnění a napadá především plíce.

 

30. prosince 2019 se objevili první pacienti s onemocněním plic, které bylo způsobeno záhadným virem. Nakažení se objevili napříč Čínou, nejvíce z nich ve městě Wuhan. Zpráva o novém viru byla ohlášena Národní čínskou zdravotnickou organizací.
 
7. ledna 2020 byl izolován nový kmen viru, který způsobuje toto onemocnění. Bylo potvrzeno, že se jedná o kmen coronaviru.
 
12. ledna byl virus sekvencován v několika čínských laboratořích. Informace pak byly poskytnuty Světové zdravotnické organizaci (WHO).
 
16. ledna se virus rozšířil mimo Čínu. Byly zaznamenány případy v Thajsku a Japonsku.
 
Nyní jsou zaznamenány případy i v Evropě (Francie – 3 infikovaní), Americe (2), Jižní Koreji (již 3 – ke dni 26. 1. 2020), Austrálii (nově již 4), Hongkongu (5) a dalších asijských zemích. V Číně bylo, dle čínské vlády, ke dni 26. 1. 2020 zaznamenáno 2000 infikovaných a 56 úmrtí spojených s coronavirem.

Jedná se o jednovláknové RNA viry. Aminokyselina je obalena kapsidou (obal viru), která má na sobě několik druhů proteinů. Podobné složení má většina chřipkových virů. Napadají především horní dýchací cesty a plíce, kde způsobují infekci, která se projevuje jako běžná chřipka, tedy suchý kašel, horečka, ztížené dýchání. Následně dochází k plicní pneumonii.
 
Do buněk pronikají pomocí receptorů. Každá buňka má na sobě zvláštní receptory, které slouží k přijímání živin. Viry se naučily tyto receptory napodobit, a tak mohou proniknout do jádra buněk, kde změní funkci buňky a způsobují replikaci své RNA. Když se virus replikuje dostatečně, zničí buňku a je připraven napadat další buňky. Tak se postupně šíří do celého těla.

Jelikož byl virus již rozpoznán a sekvencován, vědci jsou schopni jej v lidském těle rozeznat pomocí zvláštních testů nebo pomocí testu na protilátky, které se lidské tělo snaží proti tomuto viru vyrábět.
 
Aktuálně neexistuje žádná vakcinace proti tomuto viru.
Vědci však byli schopni přesně identifikovat receptory, přes které virus napadá buňky a vyvinuli tak dočasnou léčbu, při které se snaží tyto receptory blokovat.

Nejlepší ochranou je nevycházet ven v infikovaných oblastech a zůstat doma. Pokud je nutné opustit obydlí, doporučuje se nošení roušky a například plaveckých či podobných brýlí. Také se doporučuje zakrytí kůže.

Jak svět reaguje na tento rychle se šířící virus, se dočtete již brzy v dalším článku.

ZDROJ: bbc.com, wikipedia.org, youtube.com/AnimatedbiologyWitharpan