ASIANSTYLE

Jako první stojí za zmínku, proč se předčasné volby vlastně konaly. Japonský premiér Shinzo Abe ucítil příležitost získat výhodu nad oslabenou a rozhádanou opozicí. Zároveň se mu podařilo získat zpátky trochu věhlasu po dvou skandálech z léta. Díky svému programu, který je hodně zaměřen i proti severokorejským raketovým testům, bylo očekáváno jeho vítězství. Na druhou stranu mu mohlo uškodit plánované zvýšení spotřební daně do konce roku 2019. Tato daň není příliš populární, i když má za cíl snížit japonský dluh a zlepšit sociální bezpečnost. Avšak zdá se, že Abemu ani jeho straně LDP (Liberálně demokratická strana) tento plán příliš neuškodil.

Jeho hlavním nepřítelem měla být strana Kibo no To (strana naděje), vedená Yuriko Koike, která se stala první guvernérkou Tokia. Údajně měli potenciál změnit aktuální politiku Japonska. Strana ale začala ztrácet a po několika zklámáních už nebyla téměř šance Abeho překonat.

Dalším plusem pro Abeho mohl být i jeho plán na obnovení produkce jaderné energie, která totálně upadla po událostech ve Fukushimě v roce 2011. Tímto by se Japonsko stalo méně závislé na dovozu drahých paliv a zároveň by ulevilo životnímu prostředí.

Abeho konzervativní koalice tedy tyto volby vyhrála a to dost markantně. V dolní komoře parlamentu získal až 313 míst z celkových 465, což je těsně nad dvoutřetinou hranicí (310), která umožňuje měnit ústavu. LDP získala  284 míst a koaliční strana Komeito získala míst 29. Komeito, zkráceně NKP, je středopravicová buddhistická strana. Do opozice (lépe řečeno pacifistické koalice) vstoupily strany CDP (Konstitučně demokratická strana Japonska), JCP (Japonská komunistická strana) a SDP (Sociálně demokratická strana) s celkovým počtem 69 míst. Kibo no To a Nippon Ishn no Kai (JIP - Japonská inovační strana) vytvořily koalici Keiko s počtem 61 míst (také by se daly označit jako opozice).



Abe se tak tedy může stát nejdéle sloužícím japonským premiérem (ve funkci od 2012) a také ho za necelý rok čeká obhajoba jeho tříletého mandátu v LDP. Díky vítězství může pokračovat v tzv. abenomics, což je název pro jeho program vedení ekonomiky. Tento program nastartoval stagnující japonskou ekonomiku a hlavním obsahem jsou strukturální reformy, realizace projektů veřejných prací a nejhlavněji volná měnová politka.

Znovu zvolený premiér díky dvoutřetinové převaze může měnit ústavu, tudíž jeho plán vypustit pacifistické prvky, které dělají japonskou armádu pouze sebeobrannými silami (až donedávna nemohla působit v zahraničních operacích), nabírá značně realističtějších směrů. Nutno podotknout, že změnu ústavy si japonská veřejnost ovšem nepřeje, takže je možné, že se vyhlásí referendum a k finálním změnám nakonec vůbec nedojde.

Závěrem nezbývá než zmínit i to, že se blíží se Olympijské hry v Tokiu a vláda se tak bude muset soustředit i na tento sportovní svátek...

ZDROJ: en.wikipedia.org, theguardian.com, japan.go.jp