ASIANSTYLE

Myanmar (Barma) na pokraji genocidy? Alespoň tak o aktuální situaci v Barmě mluví přes půl milionů uprchlíků tamější muslimské menšiny- Rohingů, žijících v největší míře v části Arakanský stát na severozápadě země u břehů Bengálského zálivu.

Rohingové utíkají převážně do sousedního Bangladéše, kde ovšem na takovýto nápor uprchlíků nejsou připraveni. V pohraničí, již tak chudé země, tak rostou obrovské tábory, které přestávají zvládat nápor nově příchozích. Hrozí zde epidemie nemocí jako cholera nebo úplavice.


Uprchlický tábor v Bangladéši, 2013

Situace okolo muslimské menšiny Rohingů, v převážně buddhistickém státě, je velmi napjatá již dlouho. Mnoho z nich do Bangladéše uprchlo již v minulých letech, v posledním měsíci však jejich počet prudce zrostl. Situace se v Arakanském státu vyhrotila v srpnu, kdy u hranic s Bangladéšem vypukly nepokoje- rohinzští povstalci zaútočili na policejní stanici, při útoku tehdy zahynulo 9 příslušníků policie.
To ale rozpoutalo v Arakanském státě teror- podle svědectví uprchlíků barmské ozbrojené jednotky páchají násilí právě na Rohinzích- vypalují jejich vesnice, hromadně znásilňují, vraždí nebo mučí. Teroru neuniknou ani ženy a děti, které jsou například házeny do řek a topeny.
Ti, kterým se povede uprchnout, se pak skrývají v okolních lesích, bez jídla a lékařské pomoci.


Děti Rohingů

Vyhrocená situace v Myanmaru znepokojuje i nejvyšší představitele OSN. Zajd Raad Husajn, vysoký komisař OSN pro lidská práva, nazval situaci jako „učebnicový příklad etnických čistek“.
I přes počáteční souhlas barmské vlády byl nakonec vstup humanitární pomoci a pozorovatelů OSN do Arakanského státu odepřen. Do této části nejsou vpouštěny ani média. Barmská vláda svůj krok ospravedlňuje z důvodu špatného počasí.

Situace se řešila i na valném shromáždění v New Yorku, kam se představitelka Myanmaru, nositelka nobelovy ceny za mír, Aung San Suu Kyi, ale nedostavila, protože podle vlastních slov měla na práci důležitější záležitosti. Bojovnice za lidská práva, Aung San Suu Kyi, je za svůj nečinný postoj k situaci Rohingů v zemi dlouhodobě kritizována.

Představitelka Myanmaru Aung San Suu Kyi
 

Kdo jsou Rohingové?

Rohingové jsou v zemi pronásledováni již velmi dlouho. Podle svých slov jsou potomky arabských obchodníků a jinách skupin, přičemž v Barmě žijí již po celé generace. Jejich původ sahá až do 16. století.
Historici ale tvrdí, že nejvíce se Rohingové do Bramy začali dostávat v období britské nadvlády a v menší míře po vyhlášení nezávislosti Barmy v roce 1948.
Již v roce 1948 se objevovaly v Barmě snahy zbavit se této menšiny. Ale až v roce 1982 vláda generála Ne Wina schválila zákon, který Rohingům znemožňuje získat barmské občanství, tento zákon v zemi platí dodnes. Rohingové, které Myanmar odmítá uznat i jako menšinu, jsou tak považování za nelegální uprchlíky z Bangladéše a jsou omezeni na přístupu ke vzdělání a službám, svobodu volného pohybu a umožňuje kdykoli zabavit jejich majetek.


Rohingská dívka

Komunita tak ze strany, převážně buddhistického obyvatelstva, čelí dlouhodobému útlaku a je považována za jednu z nejpronásledovanějších menšin na světě. Rohingové, kterým se podařilo uprchnout, žijí v největší míře v Saudské Arábii, Bangladéši, Pákistánu, Thajsku nebo Malajsii.


Rohingské dívky v bangladéšském uprchlickém táboře


Zdroje: telegraph.co.uk, info.cz, theguardian.com, ceskatelevize.cz, wikipedia.org
FOTO: European Parliament/ flickr.com, United to End Genocide/ flickr.com, European Commission DG ECHO/ flickr.com, Steve Gumaer/ flickr.com, ​IHH Humanitarian Relief Foundation/ flickr.com