ASIANSTYLE

Akita Inu 秋田犬 je plemeno psa, které pochází ze severních oblastí Japonska, přesněji z ostrova Honšú. Pojmenováno je podle provincie Akity. Zajímavé je, že jsou známy dva samostatné druhy, a to japonský kmen Akita Inu a americký kmen známý jako Akita nebo Americký akita. Japonský akita má na rozdíl od amerického méně pestrou paletu barev (červenobílá, žíhaná, bílá a sezamová). My se však zaměříme právě na něj.

Tento chlupáč má krátkou, pevnou a hustou srst, která se sama čistí a postrádá běžný psí pach. Hmotnost tohoto psa se pohybuje v rozmezí 30 - 50 kg a výška se udává v průměru kolem 65 cm. Zvíře se obvykle dožívá zhruba 12 let. Akita je velmi vytrvalý, statečný a inteligentní pes, který je neochvějně věrný svému pánovi a také laskavý k dětem. K cizím lidem je však nedůvěřivý a svého pána a jeho rodinu brání. K ostatním psům však může být i agresivní. 



Výchova akity není zas tak jednoduchá, jak by se zdálo. Tento chundelatý hafan umí být náladový a tvrdohlavý. Povely se učí dobře, ale pokud se výuka protáhne a stává se nudnou, přestane ho bavit opakovat jednu věc pořád dokola. Takže u něj spíše platí staré známé: škola hrou. Dále platí, abyste svého mazlíčka nenechávali dlouho o samotě, jinak akita trpí. Miluje totiž společnost svého pána a jeho rodiny. 

A jak je to s krmením? Akita vypadá mohutně, ale kupodivu toho sní poměrně málo. Někteří psi jsou citliví na některé složky potravy, proto je na to třeba brát ohled. Plánujete-li štěňátka, můžete očekávat 3 - 12 psích miminek. Obvykle však kolem osmi. 

Také si povíme něco o historii akity. Patří k nejstarším psím plemenům, které se původně využívalo pro lov velké zvěře, jenže té časem ubylo a tak se pes stal věrným společníkem šlechty a samurajů. Když se v Japonsku dostaly do obliby psí zápasy, křížily se akity s mastify a tosami Inu. Také Druhá světová válka plemeni neprospěla. Nastalo další křížení, a to s německými ovčáky. Naštěstí se však tato krásná a věrná rasa zachránila. Centrum chovu je v Ódate, kde bylo v roce 1967 postaveno Akita Inu muzeum.


Hačikó socha

A na závěr nás ještě čeká příběh, který se opravdu stal. Týká se již v úvodu zmíněného Hačikó (Hachikō ). Ten se narodil roku 1923 v Ódate a jako dvouměsíční štěně ho dostal darem profesor Hidesaburō Ueno z Tokia. Ten dojížděl každý den vlakem do práce a věrný Hačikó ho vždy doprovázel na nádraží a večer tam na něj čekal. Dne 21. května 1925 profesor náhle zemřel a domů se nevrátil. Oddaný psí přítel na něj však čekával dál a ani převýchova nepomohla. Zemřel na nádraží roku 1935. Tento úžasný pes se nakonec stal národním symbolem věrnosti. Také o něm byl v roce 1987 natočen film Hachikô monogatari, ovšem většina z vás nejspíš zná americkou předělávku Hačikó - příběh psa (2009) s Richardem Gerem v hlavní roli. 


ZDROJ: csfd.cz, dogbreedinfo.com, en.wikipedia.org
FOTO: de.wikipedia.org, ​
FOTO: Dominiek ter Heide / flikr.com