Hlavní stránkaZajímavostiHost kluby – společníci japonských žen
Host kluby – společníci japonských žen
Host kluby (ホストクラブ) jsou společenské kluby, moderní zejména v Japonsku a východoasijských zemích. V těchto klubech jsou zaměstnáni muži, kteří dělají společnost ženám.
Společníci
FOTO: Jim O′Connell / flickr.com
Tyto kluby jsou jedním z hlavních center zábavního průmyslu především v Japonsku. Jsou podobné jako kluby s hosteskami, ale rozdíl je v tom, že zde dělají společnost muži ženám. Některé kluby se také specializují na ženské transsexuály, převlečené za muže.
Tyto kluby jsou obvykle ve více obydlených oblastech Japonska. Mezi místa s největším počtem klubů se řadí například Kabukichō nebo ósacká Umeda nebo Namba. Zákaznice jsou v největší míře manželky bohatých mužů a ženy, které pracují jako hostesky v Hostess klubech.
První Host klub byl otevřen v Tokiu v roce 1966. V tomto roce se počet klubů v Tokiu odhadoval na 200. Tato noční zábava stála kolem 500 až 600 dolarů.
Muži, kteří v těchto klubech pracují jako společníci, obvykle nalévají nápoje a flirtují se svými klientkami více, než jejich ženské kolegyně. Rozhovory jsou většinou veselé a společníci mají v zásobě celou řadu zábavných dovedností. Většinou se jedná o jednoduchá kouzla nebo charisma, které plyne z příběhu, který společník vypráví. Některé kluby mají i speciální jeviště pro představení, jako jsou tanec, komediální vystoupení a podobně.
Muži jsou obvykle ve věku od 18 let. Průměrný věk bývá kolem 20. Většinou mívají umělecká jména převzatá z oblíbených mang, filmů či jména historických postav, která většinou popisují jejich charakter. Muži, kteří toto zaměstnání vykonávají, nemohou obvykle najít úřednické zaměstnání nebo jsou zlákáni vidinou vysokých výdělků.
Společníci mívají obvykle tmavé obleky, košile s límečkem, stříbrné šperky, odbarvené vlasy a tmavé opálení. Ovšem klubů, kde společníci nosí ležérní oblečení, stále přibývá. Ovšem normou je stále společenský oblek. V těchto klubech může být ale také 私服デー (shifukudē) nebo „den vlastního oblečení“, kdy mohou muži nosit normální každodenní oblečení.
Tito muži často pijí za zdravý limit a snaží se pak skrývat své opilství. Životní prostředí v těchto klubech je obvykle velmi konkurenční, s desítkami tisíci dolary, které jsou společníkům nabízeny. Každý se snaží dosáhnout co nejvyšší tržby.
Většina klientek jsou ženy, které končí v zaměstnání kolem jedné nebo druhé hodiny ranní, kdy tyto kluby obvykle začínají podnikat a končí pak ráno nebo v poledne. Společníci pak pracují do vyčerpání. V dnešní době se ale mnoho změnilo a většina klubů otevírá kolem 16. hodiny a kolem 2. hodiny po půlnoci zavírá. Důvodem bylo zvýšení výskytu nelegální prostituce návštěvníků Host klubů, kteří nemohli splatit dluhy, které si nadělali díky zvyšování poplatků za služby v klubech. Po objednávce jsou některé kluby ale stále otevřeny celou noc. Ceny nápojů se pohybují obvykle kolem 1000 jenů (cca 201 Kč), ale mohou dosáhnout i 3 milionů jenů (cca 401 340 Kč) za láhev šampaňského.
Společníci se snaží hlavně o to, aby se klientky cítily milovány, aniž by s nimi měli sex. Ovšem někdy, pokud zákaznice zaplatí opravdu velké množství peněz, mohou mít s klientkou sex. Pro společníka, který má se svými klientkami sex, existují různé termíny, jako například E.G., podnikavý v erotické lásce (色恋営業), erotická láska (色恋), sexy chlapík (色彼), polštářové podnikání (枕営業) nebo polštářek (枕).
Zákazníci, kteří se chovají protiprávně a nevhodně, mohou být z klubu vyloučeni a nazývají se obtížnými zákazníky (痛客).
Tito muži mají ženám zkrátka dávat pocit toho, že jsou výjimečné a věnují jim velkou pozornost. Jsou dobrými posluchači. Ženy se s nimi cítí uvolněně a pohodlně. Věnují ženám velkou pozornost, smějí se s nimi a baví je. Dělají to, co se ženám líbí.
ZDROJE: wordsinjapanese.com, wikipedia.org
Tyto kluby jsou obvykle ve více obydlených oblastech Japonska. Mezi místa s největším počtem klubů se řadí například Kabukichō nebo ósacká Umeda nebo Namba. Zákaznice jsou v největší míře manželky bohatých mužů a ženy, které pracují jako hostesky v Hostess klubech.
První Host klub byl otevřen v Tokiu v roce 1966. V tomto roce se počet klubů v Tokiu odhadoval na 200. Tato noční zábava stála kolem 500 až 600 dolarů.
Muži, kteří v těchto klubech pracují jako společníci, obvykle nalévají nápoje a flirtují se svými klientkami více, než jejich ženské kolegyně. Rozhovory jsou většinou veselé a společníci mají v zásobě celou řadu zábavných dovedností. Většinou se jedná o jednoduchá kouzla nebo charisma, které plyne z příběhu, který společník vypráví. Některé kluby mají i speciální jeviště pro představení, jako jsou tanec, komediální vystoupení a podobně.
Muži jsou obvykle ve věku od 18 let. Průměrný věk bývá kolem 20. Většinou mívají umělecká jména převzatá z oblíbených mang, filmů či jména historických postav, která většinou popisují jejich charakter. Muži, kteří toto zaměstnání vykonávají, nemohou obvykle najít úřednické zaměstnání nebo jsou zlákáni vidinou vysokých výdělků.
FOTO: antjeverena / flickr.com
Společníci mívají obvykle tmavé obleky, košile s límečkem, stříbrné šperky, odbarvené vlasy a tmavé opálení. Ovšem klubů, kde společníci nosí ležérní oblečení, stále přibývá. Ovšem normou je stále společenský oblek. V těchto klubech může být ale také 私服デー (shifukudē) nebo „den vlastního oblečení“, kdy mohou muži nosit normální každodenní oblečení.
Tito muži často pijí za zdravý limit a snaží se pak skrývat své opilství. Životní prostředí v těchto klubech je obvykle velmi konkurenční, s desítkami tisíci dolary, které jsou společníkům nabízeny. Každý se snaží dosáhnout co nejvyšší tržby.
Většina klientek jsou ženy, které končí v zaměstnání kolem jedné nebo druhé hodiny ranní, kdy tyto kluby obvykle začínají podnikat a končí pak ráno nebo v poledne. Společníci pak pracují do vyčerpání. V dnešní době se ale mnoho změnilo a většina klubů otevírá kolem 16. hodiny a kolem 2. hodiny po půlnoci zavírá. Důvodem bylo zvýšení výskytu nelegální prostituce návštěvníků Host klubů, kteří nemohli splatit dluhy, které si nadělali díky zvyšování poplatků za služby v klubech. Po objednávce jsou některé kluby ale stále otevřeny celou noc. Ceny nápojů se pohybují obvykle kolem 1000 jenů (cca 201 Kč), ale mohou dosáhnout i 3 milionů jenů (cca 401 340 Kč) za láhev šampaňského.
Společníci se snaží hlavně o to, aby se klientky cítily milovány, aniž by s nimi měli sex. Ovšem někdy, pokud zákaznice zaplatí opravdu velké množství peněz, mohou mít s klientkou sex. Pro společníka, který má se svými klientkami sex, existují různé termíny, jako například E.G., podnikavý v erotické lásce (色恋営業), erotická láska (色恋), sexy chlapík (色彼), polštářové podnikání (枕営業) nebo polštářek (枕).
Zákazníci, kteří se chovají protiprávně a nevhodně, mohou být z klubu vyloučeni a nazývají se obtížnými zákazníky (痛客).
Tito muži mají ženám zkrátka dávat pocit toho, že jsou výjimečné a věnují jim velkou pozornost. Jsou dobrými posluchači. Ženy se s nimi cítí uvolněně a pohodlně. Věnují ženám velkou pozornost, smějí se s nimi a baví je. Dělají to, co se ženám líbí.
ZDROJE: wordsinjapanese.com, wikipedia.org
Nástěnka
Are you feeling irritated because of poor grades i...
09:31 |
30.01
jameswick1...
skoro po dvou letech si zas dovolím jeden spam pří...
10:39 |
10.01
8BB76E1
Japonské slavnosti na Vyšehradě 8.6.2019 - relativ...
19:53 |
08.06
Tyckin
TOP0 článků
Poslední komentáře
Kupuji ho z internetové stránky kimchiclub .cz. Je...
09:32 |
27.04
Vasicek
A odkud kimchi kupujete? A jedná se o opravdu kval...
02:37 |
26.04
Palicka85
Já mám zkušenost s kupováním hotového kimchi. Byl ...
09:05 |
25.04
Vasicek