ASIANSTYLE

Vzpomínáte si na své začátky a první seznámení s čínštinou? Jak jste se dostal ke studiu sinologie?
Pro studium čínštiny jsem se rozhodl ve 3. ročníku střední školy, obchodní akademie Pionýrská 23 v Brně se zaměřením na zahraniční obchod, která mi kromě jazykové vybavenosti a psaní na stroji dala i cenné poznání, že s obchodem chci mít pokud možno co nejméně společného. Důležité bylo ale i celkové zaměření školy na kontakt se zahraničím, na mě se ale přeneslo asi trochu jinak. Čínštinu jsem začal studovat soukromě ve 4. ročníku u pana Ladislava Macha z Prace, který mi poskytl velmi dobrý základ.

Jaké jste měl pocity, když jste poprvé přijel do Číny?
Já jsem studoval čínštinu na Taiwanu, takže můj první kontakt s čínským prostředím byl pro mne velmi příjemný, Taiwanci byli a jsou moc milí a vstřícní. Úroveň výuky na National Taiwan Normal University byla také skvělá, Taiwan považuji dodnes za svůj druhý domov.

Jaký největší kulturní šok jste v Číně/na Taiwanu zažil?
Trošku šok jsem zažil poté, co jsem po ročním studiu na Taiwanu přijel do Číny, konkrétně autobusem z Zhuhaie do Kantonu. Šokovalo mě konkrétně neurvalé chování lidí, to jsem z Taiwanu opravdu neznal, ale zase z Česka docela ano. Ale jinak Čínu také miluji, je tam spousta krásných a zajímavých věcí a lidí.

Proč jste se zaměřil právě na Xinjiang a Ujgury? V Číně je 55 oficiálně uznaných etnických menšin, čím Vás zaujala právě tato oblast a tato menšina?
Ujgurštinu jsem začal studovat vlastně náhodou jako povinný druhý orientální jazyk u dr. Veroniky Zikmundové z FF UK, která mě pro Xinjiang a celou vnitřní Asii opravdu nadchla. Poté jsem se začal více zajímat o starověké dějiny Hedvábné cesty, ale časem mi začaly připadat zajímavější moderní dějiny a současná situace. Xinjiang je unikátní případovou studií dnešní Číny.

Dočetla jsem se, že Ujguři jsou původně Yuguři, kteří žili v Gansu a vyznávali buddhismus, a že pak překonvertovali k islámu a změnili oblast, kde žijí. Je to pravda?  Co se stalo s těmi, kteří nepřešli k islámu?
Staří Ujguři žili 8. a 9. století v oblasti dnešního Mongolska, a zajímavější je spíše to, že kromě buddhismu byl v jejich kaghanátu velmi rozšířený i manicheismus. Po zániku jejich státu v polovině 9. století Ujguři přesídlili do několika oblastí. Část dnešních Yugurů je skutečně potomky jednoho z těchto přesídlivších staroujgurských kmenových svazů. Udrželi si buddhismus, prvky šamanismu, staroturkickou slovní zásobu a další zajímavé kulturní rysy. Většina starých Ujgurů ale přesídlila do dnešního Xinjiangu, kde se smísili s tamním původním indoevropským obyvatelstvem, jazykově je turkizovali a následně v několika fázích přejali islám.

Jaké svátky, nebo festivaly Ujguři slaví? Jsou jejich svátky srovnatelné s těmi čínskými, nebo jsou úplně odlišné?
Tradičně Ujguři slaví islámské svátky, protože jsou sunnitští Muslimové. Udržely se také oslavy perského nového roku zvaného Noruz. Tyto tradiční zvyky jsou zcela odlišné od hanských, protože jde o jiný národ. V Xinjiangu ale také platí státní svátky, tedy např. vyhlášení ČLR nebo Svátek práce.

Etnické menšiny v Číně mají svůj typický oděv. Mohl byste čtenářům trochu přiblížit, jak tento oděv vypadá? Jaké barvy se na něm nejčastěji objevují a z jakých částí se skládá?
Ujgurský oděv je stejný jako oděv ostatních národů střední Asie – čepička na hlavě a vyšívané košile pro muže, ženy se oblékají do krásných barevných šatů s výrazným líčením.

Ujguři jsou známí svými tradičními tanci. Měl jste příležitost si tyto tance zkusit na vlastní kůži?
Bez tance, hudby a zpěvu se neobejde žádná pořádná společenská událost, a tyto dovednosti ovládají mezi Ujgury i dalšími národy Xinjiangu opravdu všichni, jsou vpravdě zcela normální součástí společenského života. Čili se prakticky odmítnout nedá, nějak se pohybovat se člověk naučit vlastně musí, a musí být i připraven zazpívat nějakou písničku, což se taky dá celkem zvládnout.

Jaký má ujgurská kultura přínos pro čínskou kulturu? Měla nějaký vliv na vývoj čínské kultury?
Kultura vnitřní Číny si ze střední Asie vzala spoustu prvků v oblasti hudby, jazyka, kuchyně, náboženství apod., a to ještě v dobách kdy neexistovaly národy, tedy ani Ujguři ani Čína. Toto ovlivňování platilo samozřejmě i naopak. V dnešní době pokračuje silná role Ujgurů v tanci, zpěvu, sportu a podobných oblastech. Řada špičkových anglických tlumočníků jsou také Ujguři, protože se cizí jazyky učí snadněji než Hanové. Myslím, že by Ujguři dokázali Číně dát daleko více, kdyby se mohli se státem ztotožnit.

Mají Ujguři jako etnická menšina v Číně nějaké problémy?
Situace v Xinjiangu je jedním z nejproblematičtějších míst současné Číny, problémů je opravdu celá řada a bohužel se nezdá, že by se blýskalo na lepší časy.

Co si myslíte o posledním teroristickém útoku v Xinjiangu, který proběhl v létě?
Teroristické útoky i další násilné incidenty, které čínská vláda za terorismus pouze prohlašuje, jsou v Xinjiangu bohužel stále častější, navíc se v Xinjiangu děje spousta věcí, které do médií vůbec neproniknou. Pokud se nezmění politika vlády, nezvrátí se nejspíš ani tento trend.

Co si myslíte o tom, že se politika 8-4-2-1, neboli politika plánovaného rodičovství nevztahuje na etnické menšiny? Je to dobře, nebo špatně?
Jak pro koho. Politika plánovaného rodičovství se na menšinové národnosti vztahuje. Mohou mít sice více dětí, než Hanové, ale stejně je jejich počet omezen, pokud se tedy nejedná o opravdu nepočetnou národnost. Rozumím tomu, že menšiny nechápou, proč nemůžou mít dětí, kolik chtějí kvůli tomu, že v Číně je hodně Hanů. Čína jako stát i obyčejní Hanové si zase myslí, že menšiny jsou součástí Číny jako Hanové, a platí pro ně tedy stejná pravidla, a uvolnění těchto pravidel je už dost vstřícné gesto, kromě všeho dalšího, co vláda pro menšiny podle Hanů dělá. Děti jsou ale darem od Boha, pro věřící nebo jinak duchovně smýšlející lidi bez ohledu na národnost je ponižující, že nějaký státní aparát si osobuje právo řídit tak posvátnou věc, jako je plození potomstva. Celý systém plánovaného rodičovství je ale v Číně v pohybu a nefunguje všude stejně, navíc existují možnosti jak se jím neřídit.

Kdybyste si mohl na chvíli vyzkoušet být příslušníkem nějaké etnické menšiny, které by to byly?
Mně nejvíc přirostli k srdci asi Šiweové nebo Tataři, takže bych si rád vyzkoušel třeba lukostřelbu v jízdě na koni nebo zavádění turkického nacionalistického školství.
 
Děkuji Vám za Váš čas a ochotu.   
Také děkuji a přeji hodně štěstí Asian Style!