ASIANSTYLE

Pohoří se nachází v jižní části provincie An Chuej na východě Číny. Patří ke státem chráněným krajinným a historickým památkám a v roce 1990 bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.
 
Skály jsou z materiálu, který byl povznesen ze starověkého moře během období druhohor před 100 miliony let. Hory byly pak během čtvrtohor vyřezány ledovci.
 
Borovice na HuangShanhu bývají často nazývány jako „groteskní“. Mají předky v tradičních čínských sosnách. Ovšem přizpůsobily se tomuto geologickému klimatu a podloží, a vytvořil se tak nový specifický druh. Tento druh dokáže přežít na nejneuvěřitelnějších místech a terénech v nadmořské výšce vyšší než 800 metrů. Tvary těchto borovic jsou zvláště pokroucené, protože musejí balancovat na vrcholcích útesů a protloukat se množstvím kamení. Jejich kmeny a nádherně zelené koruny působí silně a vitálně a dodávají tomuto místu specifický obraz. Mezi ty neznámější patří například Zdravící borovice, Borovice vyprovázející hosty a nebo borovice Fénix.
 
HuangShanské skály mají zase takové tvary, že připomínají různé lidské bytosti, živočichy či dokonce nějaké předměty. Z každého úhlu mohou dokonce připomínat něco jiného. Je tu přibližně 1200 skalních útvarů a každý z nich má vlastní jméno. Je to, jakoby se vám před očima odehrával jakýsi příběh.

 
HuangShan má dokonce i jeden z nejpůsobivějších a nejnádhernějších výhledů na mraky. V horách je povětšinu roku zataženo a mlhavo, takže o mraky není nouze. Ale nejkrásnější pohled je určitě ten, když mezi mraky prosvitne slunce a dodá této scenérii ještě krásnější tvář. Oblast je také známá pro své nádherné scenérie, které se zde tvoří při západu slunce.
 
Dalším z charakteristických rysů pohoří HuangShan jsou termální prameny. Ty vyvěrají z úpatí hory C‘-jün a jsou prvním, na co při průchodu huangshanským parkem narazíte. Teplota vody, kterou vřídla chrlí, je 42°. Prameny mají mít údajně léčivou sílu kloubů, kůže a nervového ústrojí.
 
V parku můžeme narazit i na mnoho vodopádů, jezírek a potůčků. Zajímavý je například vodopád, který má tvar člověka. Dalším známým vodopádem je pak Vodopád devíti draků.
 
Na ploše 154 kilometrů čtverečných se nachází 72 vrcholů. Nejvyššími z nich jsou Vrchol lotosového květu, Tchien-tu a Zářivá hora (Kuang-Ming), přesahující 1800 metrů.
 
Pokud se návštěvníci odhodlají vydat až na vrchol Tchien-tu, musejí překonat „žebřík do nebe“, což je kamenné schodiště, které překonává převýšení 310 metrů a místy vede skoro svisle. Návštěvníci tu musejí použít ruce a železné řetězy. Při cestě na vrchol pak dále musejí přejít ještě po „hřbetě obřího karase“, jak se tomuto místu říká. Je to skála, která dosahuje nadmořské výšky 1770 metrů. Je 10 metrů dlouhá a jen jeden metr široká. Její úbočí padají v úhlu 85°. Z obou stran jsou útesy, a tak připomíná rybí hřbet. Je to jediná cesta, která vede na vrchol Tchien-tu, takže pokud se tam chcete dostat, nemáte na výběr.


Dalšími zajímavými místy, která můžete v pohoří HuangShan najít jsou například také bambusové háje, Tři ostrovy v Pcheng-laj nebo chrám Pan-Shan.
 
O HuangShan se dokonce píší básně a je obrovským námětem pro čínské malíře, kteří kreslí tušovými barvami. Od dynastie Tang až do konce dynastie Qing bylo o tomto pohoří napsáno více než 20 tisíc básní. Je po něm dokonce pojmenovaná i škola malování.

Režisér James Cameron dokonce uvedl HuangShan jako jeden z vlivů, které ho inspirovaly pro fikční svět filmu Avatar.

Jedním ze zajímavých míst na HuangShanu je také místo, kam zamilovaní lidé věší na zábradlí zámky. Symbolizuje to semknutí svou duší. Takže se tu dvě duše k sobě zamknou zámkem. Často také s osobními rytinami či jinak označenými jmény či iniciály. Dvojice zamkne zámek většinou přes zábradlí a klíče pak hodí dolů do mlhavého údolí.


 
ZDROJE: wikipedia.org,  Wei Wei Ge/Kellnerová Kalvachová: 100 divů Číny. A. R. Garamond s.r.o., Praha, 2006