ASIANSTYLE

Černé díry jsou poslední životní etapou obřích hvězd. Jakmile v nich vyhoří veškeré palivo pro termojadernou reakci, zhroutí se dovnitř sebe sama a vytvoří prostor, z jehož smrtelného objetí neunikne díky obří gravitační síle naprosto nic. Ani světlo. Najít ji lze jen nepřímo. Přesně tak se to stalo u nově objevené SDSS J010013.02. Po spirále do ní proudí hmota z okolí a zahřívá se natolik, že sama vydává záření v červené části spektra. To se podařilo zachytit týmu čínských astronomů na jednom z menších teleskopů. Posléze ještě došlo k ověření na specializovaných pozorovatelnách v Chile a USA a následně si mohl tento „drobeček“ začít užívat své slávy.

Zvláštní na této černé díře není jen její velikost a jas, který dosahuje oproti našemu Slunci naprosto nepředstavitelných hodnot, ale její stáří. Pohybuje se ve vzdálenosti 12.8 miliard světelných let a je tedy „pouhou“ 1 miliardou let vzdálená od Velkého třesku. A podle současných teorií by neměla být tak velká. Neměla mít dostatek času do sebe natáhnout tolik hmoty.

„Z našeho objevu vyvěrají dvě možnosti. Buď existovalo v raném vesmíru období, kdy černé díry mohly růst rychleji, nebo už při zrodu prvních hvězd a galaxií existovaly zárodky černých děr. Obě možnosti nelze současně přijímanými teoriemi zcela vysvětlit,“ tvrdí šéf výzkumného týmu Wu Xuebing z Peking University.

Akčnějším vysvětlením by mohl být střet dvou menších černých děr, který jako výsledek měl tuto obří verzi. Bude ještě nějakou dobu trvat, než převáží ta nebo ona varianta. Ale už teď se můžeme těšit na další podobný objev nebo úkaz. Vesmír jich má v rukávu schovaných ještě dost. A není třeba chodit daleko, protože v pátek 20. března bude u nás možné sledovat částečné zatmění Slunce. Bude pro ČR největší svého druhu až do roku 2026. A i když to není taková životní událost jako Halleyova kometa, která jako metronom odměřuje lidské životy – určitě si ho nenechte ujít.