ASIANSTYLE

Umělec Lee Wan jednoho dne zjistil, že ingredience chleba a mrkvové šťávy, které měl k snídani, pochází z více než deseti zemí. Chléb byl vyroben z mouky pocházející z USA, oleje z Malajsie, upečený byl v Číně a poslán do Koreje. Pro něj byl tento proces nepochopitelný a zdál se mu neefektivní. Aby pochopil složitý systém v pozadí své snídaně, usoudil, že se musí stát částí procesu.

„Rozhodl jsem se stát výrobcem,“ řekl Lee Wan v rozhovoru pro The Korea Herald.

Minulý rok pátral po samotných ingrediencích. Letěl na Taiwan a navštívil farmu na cukrovou třtinu, kde byl vyroben cukr, který obsahovala jeho mrkvová šťáva. Za měsíc začal pracovat na výrobě cukru, cukřenky a lžíce. Video na obrazovce v muzeu, kde se rozhovor konal, ukazuje samotného umělce, jak se zabývá výrobou cukru. Výstava nadějných korejských umělců probíhala v Muzeu umění Samsung až do 29. června.

Ve videu jde také vidět, jak sklízí čirok, loupe ho, drtí ho pomocí kamene a získává tekutý cukr. Také tu dokonce vyrábí keramickou cukřenku a nerezavou lžíci.

Tento projekt ho naučil mnohem více, než jak vyrobit cukr od nuly. Začal chápat socioekonomickou dynamiku jihovýchodní Asie z pohledu výrobce.

„Lidé se budou dívat na to, co dělám, a nazývat mě podivínem a bláznem, ale projekt je významný pro to, že mě naučil, jak svět funguje a jaké jsou problémy nespravedlivé distribuce,“ prohlásil.

Dozvěděl se, že cukrovarnický průmysl na Taiwanu je hnací silou hospodářského rozvoje země. Původ tohoto průmyslu se může táhnout až do japonské koloniální éry, kdy Japonsko zindustrializovalo tradiční výrobu cukru na Taiwanu.

Ve svých videích předkládá detailní analýzy společnosti jihovýchodní Asie, jak se mění pod vnějším vlivem kapitalismu. „V Myanmaru lidé používají chytré telefony a to ani nemají do domu zavedenou elektřinu,“ prozradil.


Umělec Lee Wan pózuje před svojí prací vystavenou v Leeum, Muzeu umění Samsung.

Poté pokračoval do Thajska, Myanmaru a Kambodže, aby sledoval původ ingrediencí. Ve společnosti Jim Thombson na thajské hedvábí vyrobil hedvábné sako. V Myanmaru navštívil zlatý důl provozovaný čínskou společností a vytěžil tři gramy zlata v hodnotě 150 dolarů (asi 3 000 Kč). Hedvábné sako a zlato jsou spolu s cukrem na výstavě také k vidění.

V současné době je jeho projekt ohledně rýže v plném proudu v Kambodži. Tam si pronajal pole o rozloze 0,16 hektarů za pouhých 50 dolarů (asi 1 000 Kč) a za dalších 50 dolarů zaplatil farmářovi, aby se o tu rýži postaral. Plánuje také navštívit Kambodžu kvůli sklizni. „Jednoho dne budu vařit rýži pro lidi na své výstavě,“ řekl.

Umělec plánuje navštívit dalších pár zemi v druhé polovině tohoto roku, aby dokončil svůj projekt Made In. „Mým cílem je znovu vytvořit snídani, která mne inspirovala, abych se pustil do tohoto projektu,“ dodal.

Se zaměřením na sochy používá umělec Lee Wan různá média jako video a instalace. Řekl, že v jednu chvíli měl pocit, že socha postrádá něco, čím přináší své nápady publiku.

Jeho předchozí práce se snažily prolomit běžné vnímání objektů skrze různé prvky sochařství. Udělal baseball s kuřecím masem. Aby ukázal realitu, kde je vše hodnoceno podle běžného standardu, vypočítal si průměrnou hmotnost běžných předmětů, jako jsou židle a stůl a vytvořil každý předmět se stejnou váhou pomocí řezání a přidávání.

Jeho další projekt se zdá složitější. „Můj další projekt je o nerovnováze rozdělování peněz. Budu sledovat tok peněz na finančním trhu v New Yorku,“ řekl.

Tímto mu přejeme, aby svůj skvělý projekt Made In úspěšně dokončil a aby jeho další projekt byl ještě úspěšnější.


FOTO & ZDROJ: koreaherald.com