ASIANSTYLE

1. Nobuyoshi Araki


V případě, že byste chtěli vidět víc, stačí zadat heslo Araki do Googlu...

Přestože si člověk pod pojmem "japonská fotografie" představí spíše hezky vyfocenou krajinu (na tu také ještě dojde), tento současný umělec se zaměřil na oblast úplně jiného rázu. Na svých fotografiích zobrazuje ve všech možných úhlech nahotu lidského těla a to až v takových situacích, že si jeho práce občas vyslouží nálepky pornografie. Většina fotoknih je věnována jeho ženě (jako například ta pod názvem Sentimentální cesta), fotomodelem se mu však stala i islandská zpěvačka Björk.

2. Takehito Miyatake​


Hotaru

Role světla a stínu byla nejen v japonské estetice vždy klíčovým prvkem. Takehito Miyatake se ji ovšem rozhodl propojit s další neméně důležitou složkou japonské kultury a zaměřil tak čočku svého objektivu na přírodu okolo. Výsledkem je například kolekce Hotaru, ve které má divák možnost sledovat krásu světlušek v jejich přirozeném prostředí. 

3. Kotori Kawashima


Malá Mirai si z tatínkovy kamery zrovna velkou hlavu nedělá

Ačkoliv fotoknih vydal Kawashima již několik, největší úspěch nepřekonatelně zaznamenala ta s názvem Mirai-chan, která zachycuje život jedné roztomilé japonské holčičky na pomezí Japonska a Paříže. Na důvod, proč je kniha neustále vyprodaná, jistě přijdete brzy sami.

4. Haruhiko Kawaguchi


Kawaguchiho práce patrně poznáte hned na první pohled

Další současný fotograf Kawaguchi by měl vzhledem ke svým dílům patrně dostat přídomek "plastikový". Rozhodl se totiž zobrazit lásku a život náhodných párů tím, že je společně fotí v plastikových pytlích. Na další výsledek se můžete podívat v galerii.

5. Daido Moriyama


Stray dog

Moriyama, který letos oslavil 78. narozeniny, se proslavil hlavně díky své aktivitě snímání poválečného Japonska a v dnešní době se i on řadí k známým jménům japonské fotografie. Stále ho můžete potkat brouzdajícího po ulicích Shinjuku s malým foťákem (většinou Ricoh film camera) skrýtým v dlaních, přičemž obvykle zachytí zkrátka to, co ho v daný okamžik zaujme. Vír japonského kapitálu je pak ztělesněn v černobílé, které umělec sám přikládá zvláštní smysl. Nejedná se pouze o estetický ideál či snahu přiblížit se starým mistrům, v jednom rozhovoru Daido uvedl následující:

“Důvod, proč si myslím, že černobílá fotogragie je erotická, se skrývá pouze v instinktivní odpovědi mého těla. Jednobarevná fotka má silnější prvky abstrakce a symbolismu.To je možná prvek, který vás vezme na jiné místo (ukáže svět z jiného úhlu). Černobílá má na mě fyzický dopad. Je to prostě způsob, kterým odpovídám. ”

ZDROJE + FOTO:  take-miyatake.com, ittleaesthete.com, illusion.scene360.com, youtube.com, erickimphotography.com