ASIANSTYLE

Nejdříve se podíváme na nejvíce otaku navštěvované místo v celém Japonsku, tokijskou Akihabaru. Je to rovněž centrum elektroniky. Většina dnešních japonských her je zaměřena spíše právě na výše zmíněné otaku - příznivce anime/mangy a her založených na této předloze.

Je zde obrovské množství menších i větších obchůdků, v kterých najdete hry, jež byste u nás nikdy nenašli, a pokud to není mezinárodní verze, tak vám ani nebudou fungovat. Taky se zde dá najít množství zajímavých konzolí, počítačů a jejich komponentů a příslušenství. Většinou se dá vše sehnat za velice příznivou cenu. Pokud tedy hledáte dobře! Jedno rčení přece říká, že kdo hledá, ten najde. To tady opravdu platí!

70. až 80. léta:

Vše začalo, když se společnosti jako Sega, Namco, Taito a Nintendo rozhodly pro inovaci a popularizaci v podobě arkádových her (velké herní boxy na obrázku výše). Po vydání hry Space Invaders společností Taito v roce 1978 nastal tzv. zlatý věk arkádových her. Skončil někdy v osmdesátkách. Tato hra ovšem nebyla první japonskou arkádovou hrou. Už v roce 1971 totiž vyšla hra s názvem Pong s množstvím různých variací od společností Sega a Taito. V té době vyšlo obrovské spektrum her, které si mnohdy ani nedokážeme představit a v retro hernách se hrají až do dnes. V té době nebyl problém si najít svou oblíbenou arkádovku s různou tématikou a zajímavostmi.

80. a 90. léta:

Po krachu amerického videoherního průmyslu v roce 1983 se Japonsko stalo světovou špičkou v této oblasti průmyslu. Po vydání konzole NES firmy Nintendo, která se stala legendou po celém světě, a celkovým vydáním konzolí třetí generace se tato pozice upevnila na další dvě dekády, tedy až do té doby, než přišel Microsoft s Xboxem a začala zase „vřava“ o prvenství ve videoherním světě. V této době začínají vycházet první doujin soft (doujinshi hry na PC). Také se podívalo na svět mnoho videoher, které se od sebe pokaždé v něčem lišily a také přinášely postupně nějakou tu evoluci. Např. Jump Bug (1981) - hra s první posuvnou grafikou, nebo Resident Evil (1996) - první hororová hra o přežití. Takovou asi nejrevolučnější hrou byla The Legend of Zelda (1986), která přinesla větší otevřený svět (už byl ale využit dříve). Ten byl tak jedinečný, že se inovacemi v něm inspirovali i další vývojáři.

Po roce 2000:

Na popularitě získávají čím dál více i hry na mobil. Každý z nás na něm něco hraje až do teď, není to tak? V Japonsku se tato novinka dostala do popředí mnohem dříve než ve Spojených státech nebo Evropě. Ať už to byly obyčejné primitivní skládačky nebo dnešní hry s 3D grafikou a úžasnými efekty. Japonsko ovládlo 50 % celého herního průmyslu. Nesmíme opomenout firmu Sony a jejich Playstation. Tato konzole se ve světě doslova uhnízdila a její nejnovější verze jsou využívány neustále... možná i u vás doma. Jenže z ničeho nic se tu objevil konkurent, tím nebyl nikdo jiný než Microsoft s Xboxem. Následně nastává obrovská rivalita mezi těmito dvěma konzolemi, na které občas z pomyslného třetího místa vykoukne Nintendo. Konzole jsou špičkou na trhu dodnes a ještě dlouho budou. Japonsko se nyní soustředí převážně na konzole, kdežto zbytek světa se postupně zaobírá tématikou PC her. Po nástupu mnoha vývojářů z celého světa se ale začíná dít něco, s čím asi Japonci nepočítali. Postupem času začínají ztrácet své přední místo v celém herním průmyslu, což způsobí dokonce recesi celkové japonské ekonomiky.

Po roce 2010:

Po dlouhé době, kdy Japonsko vládlo hernímu průmyslu, dnes drží pouhých 10 % z celého světa. Je to stále hodně, ale oproti 50 % je to obrovský skok dolů. Japonští vývojáři jsou kritizováni za pomalou výrobu her a opožděné vydávání nových konzolí. Američané se svým soustředěním na PC hry, které vychází mnohdy i na konzole Playstation a Xbox, dostavájí do popředí znovu. V Japonsku jsou místní hry sice nejpopulárnější, ale všude jinde ve světě jsou populárnější americké. Japonci se jakoby "uzavřeli do sebe" a jen málo které firmy jednou za čas vypustí něco do zbytku světa. Jednou takovou je firma Square Enix s tituly např. Final Fantasy, Deus Ex a občas se ukáže ještě něco od Namco. Na japonském trhu se dnes najde především obrovské množství her s roztomilými animovanými postavičkami, které za různých pazvuků bojují se svými soky nebo hry, které vlastně nejsou hrami. Tím jsou myšleny tzv. vizuální romány, ve kterých buď neuděláte nic nebo jen občas vyberete volbu textu, který může změnit vývoj příběhu. Jde přesně vidět, kam Japonci vlastně míří. A nesmíme zapomenout zmínit obrovské množství her podle populárních anime/manga sérií. Např. Naruto Shippuuden Ultimate Ninja Storm. Tyto hry mají aspoň nějakou předlohu.



Herní (videoherní) průmysl ovlivňuje naše životy opravdu dost, mnohdy si to ani neuvědomujeme. Do her plyne obrovské množství peněz a dokonce se v různých hrách, např. League of Legends, Starcraft, Counter Strike, World of Tanks konají sportovní eventy. O medaile se v tomto odvětví bude bojovat dokonce už i na asijských hrách v Číně v roce 2022. Je možné, že se tato disciplína jednou dostane i na olympijské hry. Možná budete moci jednou vyhrát olympijské zlato tím, že budete sedět a mačkat čudlíky.

Japoncům v herním průmyslu zůstalo aspoň jedno prvenství. Vládnou hrám určeným pro mobilní telefony a mobily už dokonce nahrazují konzole. 


FOTO: Cicada Strange / flickr.com, Chip Sillesa / flickr.com