ASIANSTYLE

V Česku jsi již tři měsíce. Co Ti ve srovnání s Japonskem připadá jako hlavní rozdíl?

První věc, kterou jsem zaregistroval, byly reklamy. Oproti Japonsku jich je v Česku o dost méně, čímž nechci říct, že by jejich počet nebyl dostatečný, naopak u nás jich je příliš mnoho- spousta informací, kontrastujícíh designů, ale i přehršel nápisů, značek a textů. Ještě ke všemu jsou téměř všude. Míjíte je ve vlacích i autobusech, na ulicích a neutečete jim ani jinde. Celá tahle situace mi připomíná jednu velkou záplavu, s kterou nemůžete dělat nic jiného, než jednoduše bez odporu plynout s proudem. Na druhou stranu je také třeba zvážit, jaká informace je "správná" a ne slepě přijímat úplně vše.

Podle čeho se tedy rozhoduješ, co je správné a co ne?

Není to tak lehké. Potřebuji na to možnost v klidu uvažovat a občas tím člověk stráví mnoho hodin, což pak přirozeně vede k určitému stresu.

Když už mluvíme o stresu... Proč si myslíš, že jsou Japonci často tak vynervovaní?

Obávám se, že je to z přílišného množství informací, velkého počtu lidí na jednom místě a nedostatku komunikace s druhými. To ale platí nejvíc asi o Tokiu.

Řekl bys, že stres a nedostatek komunikace vedou k vyššímu výskytu sebevražd?

To je myslím celkem reálné. Dalším faktorem bude nátlak, který můžou vyvíjet některé firmy. Například nekonečné přesčasy nastávající i po 12 hodinách práce či nemožnost probrat danou situaci s někým z kanceláře.

Médii nedávno otřásla smrt zaměstnankyně, jež po 100 hodinách přesčasů měsíčně doslova zemřela vyčerpáním. Rychlá reakce vlády, která pak spojila připravované s užitečným, a dala tak vzniknout Prémiovému pátku, jistě stojí za povšimnutí. Myslíš si, že to má však celé smysl a jeho popularita se bude zvyšovat?

Vláda sice zareagovala velmi rychle, ale abych byl upřímný, tak si myslím, že se o nějakou velkou změnu nejedná. Zvláště v případě tkvz. convenience stores, které prodávají 24 hodin denně. Tam přesčasům ještě dlouho nikdo nezabrání... Některé společnosti ale nově přišly s dotazníky zaměřujícími se právě na stres.

Jak takový dotazník vypadá?

Je sestaven ze 30 nebo 50 otázek, kterými jsou například: Jak se chová váš šéf? Panují mezi kolegy na pracovišti dobré vztahy? Je množství práce na den adekvátní? Dodržují se stanovené pracovní hodiny?

Chápu. Slyšela jsem také o nařízení, kdy mají firmy povinnost sledovat váhu a obvod pasu svých zaměstnanců...

To je pravda. Jmenuje se to METABO a závisí na počtu bodů udělovaných dle BMI.

Takže když se někdo nevejde do stanovené škály, tak je nucen svou váhu regulovat?

V některých případech ano, ale záleží taky na zaměstnavateli. Co můžu říct sám za sebe, tak když dělala naše firma zdravotní testy, tak jsem pak zhubl o 10 kilo. Dobré zdraví se teď v Japonsku stalo až trendem- běháme v parcích a zvyšují se i masy jezdící na kole.


Tatsuya s přáteli

Zajímavé. Odhalil bys ještě další současné trendy?

Všiml jsem si, že na veřejnosti (v halách, knihovnách, centrech) ubývá složitých čínských znaků kanji. Používáme teď s větší oblibou hiraganu nebo katakanu. Na druhou stranu, testy na jejich znalost, stejně tako jako testy z angličtiny, značně nabývají na popularitě.

Angličtina Japonců je často probíraným tématem. Jak na tom tedy Japonci vlastně jsou?

Japonská angličtina není zrovna v nejlepším stavu... Možná je tu pořád málo cizinců, ale například ve škole se používá prostě jen japonština. Taky moc nemáme možnost si anglicky s někým promluvit a obecně je těžké najít někoho, kdo mluví třeba třemi jazyky.

Stojí ale opravdu Japonsko o tyto cizince? Občas mám pocit, že je Japonsko sice vítá, ale představa, že by se tam usadili, se mu zrovna nezamlouvá.

Nejsem si jistý. Už tady žije hodně Číňanů a Korejců, ale je pravda, že žijeme hodně odděleně. Asi jsme si na soužití s cizinci ještě úplně nezvykli.

Máš tedy nějaké tipy pro nadšence, co se rozhodnou v Japonsku žít?

Myslím, že je dobré snažit se absorbovat japonskou kulturu a zvyky. Když nedokážu dle chování odlišit cizince od Japonce, tak vím, že si dal záležet a jsem spokojený. 

Věnoval bys také pár rad pro naše čtenáře, co se do Japonska v budoucnu chystají?

Japonsko je celkem malá země, takže nemáme moc kopců, na které by se dalo vydrápat bez vynaložení patřičného úsilí, ale stojí to rozhodně za to! Pocítíte kouzlo japonské přírody a třeba tam potkáte někoho, kdo má stejné zájmy jako vy...

Pěkný tip! Chtěl bys říci ještě něco úplně na závěr?

Vrátím se ještě jednou k Česku. Měl jsem velkou radost ze štědrosti, s jakou jste mě přijali... Laskavost Čechů, na kterou jsem narazil během svého výletu po Čechách, nikdy nezapomenu a bude to už naždy poklad pečlivě střežený v mé mysli.

FOTO: Tatsuya Hayashi