ASIANSTYLE

Během několika tisícileté historie vzniklo bezpočet stylů a podstylů bojového umění. Některé z nich jsou velice známé, jako například Shaolin Quan (少林拳), Hong Jia Quan (洪家拳, Hung Gar), Yong Chun Quan (咏春拳, Wing Chun) a mnoho dalších, ale větší část z nich není v našich končinách rozšířena do povědomí lidí.

A právě této méně známé skupině bojových stylů bych se rád věnoval v této práci, i když není v možnostech jednoho člověka obsáhnout a popsat všechny styly wushu. Zaměřím se zde na několik "zásadnějších" stylů, které nejsou ve světě bojových umění tak úplně neznámé, ale mnoho lidí zatím nemělo možnost se o nich dozvědět bližší informace.

Názvy stylů jsou psány ve standardní čínštině, následovány zjednodušenými znaky a českým překladem. Pokud je styl známější pod názvem v kantonštině, je tento název uveden dodatečně v závorce. Nebude se zde projevovat snaha o celistvé zmapování historie a charakteristiky stylů, ale pokusím se zde seznámit čtenáře alespoň na základní úrovni s tím, jak který styl vypadá a jak přibližně vzniknul.

 

V roce 1836 sestavil Chen Xiang (陳享) bojový styl, který vycházel z učení jeho tří mistrů. Jednalo se o styly Cai Jia Quan (蔡家拳), Li Jia Gong Fu (李家功夫) a Fo Jia Quan (佛家拳). Styl kombinuje severní a jižní systémy, ruční techniky jižních zvířecích forem spolu s kruhovými postoji a dlouhými kopy severních stylů. Jedná se o velice komplexní sebeobranný systém vytvořený jako obrana proti několika protivníkům současně a podle mnohých mistrů je tento styl jeden z nejobtížnějších, proti kterému se bránit a na který zaútočit.

Cai Li Fo je velmi odlišný styl oproti ostatním zejména v tom, že cvičenec nestojí ke svému protivníkovi s tělem vytočeným přímo k němu, jako je tomu zvykem v jiných bojových stylech, ale naopak je pootočen bokem, což dává soupeři menší šanci k zasáhnutí jeho těla. Další zvláštností je, že při pohybech se daleko více zapojuje rotace těla k vygenerování větší dynamické síly.

Specifikem pro toho umění je taktéž používání různých zvuků při útoku. Na rozdíl od ostatních stylů má každý útok svůj vlastní pokřik. Při úderu dlaní se křičí "yak", při úderu pěstí zase "ha", při použití tygřího spáru je to "wak", "hok" při jeřábu a "dik" při kopání. Tento soubor pokřiků je pro Cai Li Fo unikátní.

Styl Cai Li Fo je rozšířený po celém světě a má čtyři hlavní větve. Obsahuje více jak 250 tradičních sestav a 53 zbraní.


 

Tan Tui