ASIANSTYLE

Není žádným tajemstvím, že Japonsko leží ve velmi seismicky aktivní oblasti, kde se střetává Euroasijská litosférická deska se Severoamerickou a Filipínskou deskou, které sousedí s Pacifickou deskou. To má za následek, že japonské souostroví každý rok zažije více jak 1000 otřesů různé intenzity, přičemž síla několika otřesů z posledních let měla velkou destruktivní sílu.

Tento rok v dubnu si Japonsko připomene jeden rok od série zemětřesení v Kumamotu, která 14. dubna 2016 udeřila silou 6.2 Richterovy škály a o 2 dny později ještě silnějšími otřesy o velikosti 7.0 Richterovy škály.  Vedle ztrát na životech, problémům se zajištěním pitné vody a zbořenými domy, se pozornost stočila také k rozsáhlému poškození Kumamotského hradu, který byl považován za téměř nezničitelný.

U Kumamotského hradu, za jehož současnou podobou z přelomu 16. a 17. století stojí geniální stavitel pevností Kató Kijomasa, došlo v prvé řadě k naprostému kolapsu pozorovatelny, 400 let staré brány a k vzniku děr v kamenných zdech. Hradní zeď je poškozena na 64 různých místech, což představuje 1/3 celkové plochy kamenné části, která si vyžaduje opravy. Rekonstrukce je však potřeba také pro další části hradu včetně 13 japonských kulturních památek, které jsou zde uloženy.

 
Zničená pozorovatelna                                     Zničená brána

Zajímavým jevem po zemětřesení se ukázaly být zbylé zpevňující rohové konstrukce z kamenů nakladených na sebe do kříže, které díky své poloze do „L“ dokázaly otřesům odolat a zabránit ještě většímu rozpadu hradu. Naproti tomu byl šokujícím zjištěním stav kamenné zdi, u které byla chybějící část tvaru písmena „V“, přičemž u jiných zdí byly chybějící části naprosto jiného tvaru. Byl to tedy úkaz, s kterým se předtím japonští odborníci nikdy nesetkali. Co ho způsobilo?

 
Zpevňující rohová kamenná konstrukce              Počítačový model: rohové zpevnění

Tajemství se ukrývá v samotné konstrukci hradu – konkrétně v mechanismu, co má čelit zemětřesení. Vnitřní základy jsou totiž tvořeny menšími kameny (připomínající špinavé brambory), které mají schopnost pohlcovat otřesy díky tomu, že jsou mezi nimi mezery. Mimo jiné se této metody využívá také u železnic, kde mají koleje kamenné podloží vstřebávající záchvěvy. Problém nastane ve chvíli, kdy na kameny začne působit příliš velká síla. Tehdy se však kameny rozhýbou natolik, že získají jakoby charakter kapaliny, a dojde k jejich „vyplavení“ či vystřelení z konstrukce. Jinými slovy, malé kameny, které již nebyly schopné pohltit obrovskou energii vyvolanou zemětřesením, prorazily kamennou zeď a způsobily, že chybějící část zdi získala tvar „V“ - úplně jako kdyby zeď prorazila voda.

 
Menší kameny z vnitřní konstrukce zdi   　　  　  Poškození zdi ve tvaru "V"

Po použití speciálního skenovacího zařízení se také zjistilo, že v horní části kamenné nástavby se vytvořila vypouklina jakožto následek tlaku kamenů z vnitřního mechanismu proti zemětřesení. Obrys kamenné stěny z profilu měl být znázorněn postupně stoupající linkou, ale na snímcích můžeme vidět drobné vyboulení/zakřivení stěny směrem ven. Stěna sice stále drží pohromadě, ale v budoucnu hrozí, že dojde k jejímu kolapsu.

 
Vypouklina v kamenné zdi hradu                        Mapa 100 nejvýznamějších hradů 

S poškozením této kumamotské dominanty, pro kterou jsou typické velmi vysoké kamenné zdi z různých období spolu s dřevěnými převisy a otvory pro odražení nepřítele, vyšlo najevo, že kromě 100 nejvýznamnějších japonských hradů je i dalších 50 000 hradů na japonském území v ohrožení. V souvislosti s tím se například Nagojský hrad uchýlil k zjišťování poškozených míst v kamenných stěnách a hrad Hikone se urychleně rozhodl k prozkoumání odolnosti hradu vůči zemětřesení.

Vedle toho vytanula také otázka, jakým způsobem provést opravu takto hodnotné památky. Dosud bylo zvykem provádět rekonstrukce a opravy tradičním způsobem a za použití původních materiálů, pokud to bylo možné. Nyní se však ukázalo, že palčivým problémem je opravit památku starým způsobem a zároveň s tím zajistit bezpečnost pro návštěvníky. Pokud by se památka opravila za pomoci tradiční metody, tak hrozí, že v budoucnu dojde k opětovnému kolapsu. Pokud by se ale do konstrukce kamenné zdi vložily speciální sítě pro zpevnění konstrukce a použilo by se moderních metod, tak se nepodaří zachovat kulturní a historickou hodnotu památky. S tím panují obavy, že by došlo ke ztrátě speciálního statutu pamětihodnosti a následnému opadnutí zájmu ze strany návštěvníků.

 
Speciální vyztužovací síť      　　　　　　      Příčný řez stěnou ukazující možné umístění sítí

Ačkoliv je Kumamotský hrad již otevřen veřejnosti, návštěvníci budou mít ještě po dlouhou dobu zákaz vstupu do míst, kde byl hrad vážně zasažen zemětřesením. Odhady jsou zatím takové, že k dokončení všech oprav má dojít nejdříve až v roce 2036. To je dáno také tím, že pro tyto specifické opravy, které se musí provádět s velkou přesností a pečlivostí, je z ostrova Kjúšú zatím kvalifikováno pouze 10 osob. Je tedy nad slunce jasné, že oprava Kumamotského hradu bude z mnoha různých důvodů velmi náročná.