ASIANSTYLE

Svátek Qingming (清明节) se podle asijského kalendáře slaví 104. den od zimního slunovratu (nebo případně lze počítat 15. den od jarní rovnodennosti), což v letošním roce připadlo na 5. dubna. Na západě ho najdete pod mnoha různými názvy – Svátek čistoty a jasu, Zametání hrobů, Den předků, Vzpomínkový den případně Jarní vzpomínání. A když si tyto názvy dáte vedle sebe, tak celkem dobře vystihují jeho atmosféru. Čína, Honkong, Macao a Taiwan mají tento festival jako jeden ze státních svátků s odpovídajícím počtem volných dnů. I když čínské komunity v Singapuru a Malajsii tuto výhodu nemají, přesto berou svátek Qingming velmi vážně a části jejich tradic, které se k němu vážou, se udržují už od dynastie Ming.

Ženy recitující básně o svátku Qingming při úvodní ceremonii ve městě Kaifeng.
 
Je to den, kdy by lidé měli společně vyjít ven, vychutnat si jarní zeleň a květy a navštívit hroby svých předků. Očišťují se náhrobky a památníky, přinášejí se oběti v podobě květin, ovoce, čaje, vína a uvařeného jídla. Dříve bylo rozšířeným zvykem přinést s sebou celého kohouta, ale to už je k vidění jen zřídka. Pálí se peníze duchů, obrázky sluhů, nově i papírové modely mobilních telefonů, aut, domy, případně archy papíru, na kterých jsou tyto věci nakreslené. Tyhle věci totiž podle čínské tradice potřebují ke svému blahobytu na onom světě i duše zemřelých.


 Peníze duchů a archy papíru s namalovaným oblečením a domácími potřebami  

Někdy si místní z vycházky přinášejí vrbové proutky a pokládají je na prahy bran a dveří, aby dovnitř nemohli vstoupit zlí duchové. Ze stejného důvodu si je také vplétaly dívky do vlasů. Neměla by se nabírat voda ze studní, protože v tento den se z nich chodí napít duše žen, které zemřely při porodu. Samozřejmě, že nejvíce těchto zvyků se v tradiční podobě udržuje na venkově a v horských oblastech. Na druhou stranu asi nejsmutnější setkání bylo k vidění v parcích velkoměst, kde se shromáždili rodiče, jejichž děti přišly předčasně o život při nehodě nebo nemoci, a na světle modré balonky vypouštěné k nebi pro ně psali vzkazy. Ve městě Xuchang pak proběhl velký pietní obřad za 636 mrtvých, jejichž popel nebyl po několik let nikým vyzvednut a pátrání po příbuzných skončilo bezvýsledně. Obří průvod je doprovázel na místo společného posledního odpočinku obklopené cypřišovými stromy a vyzdobené malými papírovými jeřáby a okvětními plátky.


Ceremoniál pocty předkům v dobových kostýmech ve městě Changchun.

Někteří lidé ze zámořských čínských komunit nenavštěvují jen místa odpočinku svých nejbližších, ale vydávají se na pevninskou Čínu, aby se poklonili všem starobylým generacím, ze kterých vzešly i jejich rodiny a kultura. Také pro ně se pořádala oslava v Shaanxi, při níž byla symbolicky uctěna památka legendárního Žlutého císaře (Huangdi) považovaného za praotce čínské civilizace vůbec. Zahájena byla 36 údery bubnů, kdy každý z nich představoval jednu čínskou provincii nebo autonomní oblast. Následovalo rozvinutí 56 dračích praporů pro každý národ nebo etnickou skupinu žijící v Říši středu. Závěr doprovázelo vytažení 56 metrů dlouhého žlutého draka směrem k nebesům.  

Drak směřující k nebesům na závěr pocty Žlutému císaři

Pouštění papírových draků je v tento čas ostatně velmi rozšířenou zábavou. A nejen ve dne. Večerní draci mají k sobě přivázané malé lucerničky a když poletují nad hlavami přihlížejících, vypadají jako malé hvězdy a vytvářejí úžasnou atmosféru. Mnoho lidí na závěr přeřízne vodící provázek a daruje drakovi volnost. Říká se, že to pro následující rok přináší štěstí a zahání nemoci.

Svátek Qingming má významné místo i v čínské čajové kultuře – přesněji řečeno při hodnocení kvality zeleného čaje. Čaje, jejichž lístky byly sebrány před tímto datem, dostávají speciální prestižní označení (清明前) a jsou vyzdvihovány pro svou lehčí a jemnější chuť. Cena takových čajů je samozřejmě mnohem vyšší a jsou tak ideálním dárkem pro někoho blízkého, kdo čajům opravdu rozumí.

FOTO : chinadaily.cn,  flickr.com, wikimedia.commons