ASIANSTYLE

V předchozím díle jsem nastínil, co vlastně slovo samuraj znamená a jejich roli v historii. V tomto díle se zaměřím na jejich vzhled, vybavení a výcvik. Pojďme si tedy říci něco bližšího o těchto úctyhodných válečnících.

Vzhled a oblečení samurajů

Jelikož byli tito bojovníci elitou bojových sil, očekávalo se od nich, že půjdou příkladem ostatním bojovníkům svým důstojným vzhledem. Tudíž se dalo celkem s jistotou usoudit, že pokud byl samuraj rozcuchaný, neupravený nebo špinavý jinde, než na bojišti, byl buďto bez práce, zločinec nebo byl opilý. V jedné z příruček jménem Hagakure (skryto za listy - známe např. z Naruta, kde se hlavní vesnice jmenuje Hagakure no Sato, neboli vesnice skrytá za listy), kterou napsal vysloužilý samuraj Yamamoto Tsunetomo, se dokonce píše doporučení, že si samurajové mají nechávat narůst knír, aby si jejich useknuté hlavy nepletly s hlavami žen. Z toho je možné vytušit, že se o svůj vzhled opravdu starali pečlivě. Koupali se, vyholovali si čela, do vlasů si vtírali vonné oleje, stříhali si nehty na rukou i nohou a nohy si masírovali pemzou. Pokud nebyl samuraj zrovna oblečen do zbroje, oblékal si kvalitní šaty. Přes kimono si oblékal, při formální situaci, kamišimo, což je tradiční kombinace kalhot hakama a kabátku haori. Obě části měly stejnou barvu a erb mon lenního pána. Za opaskem byly zastrčeny dva meče, které byly znakem privilegované třídy samurajů.



Brnění samurajů

Japonské brnění bylo převážně lamelové. To znamená, že ho tvořily malé kovové destičky, které se spojovaly dohromady nejčastěji šňůrami z nevydělané kůže horizontálně a hedvábnými závěsnými šňůrami vertikálně. Jednotlivé destičky se lakovaly, aby se předešlo korozi. Tudíž se nevyrábělo, jak tomu bylo u evropských brnění, z jednoho velkého plátu. Menší prsní pláty se přidaly až s příchodem střelných zbraní. Brnění se skládalo z kyrysu dó, z něhož vysela suknice kusazuri. Na rukou měli vyztužené rukavice kote a větší chrániče ramen sode. Krk měli chráněn krčním chráničem nodowa. Spodní část těla byla kryta chráničem stehen haidate a náholenicemi suneate. Konečně hlavu chránila helma kabuto, ke které byl často připevněn jediný pancíř ve formě masky mempó, která měla často hrozivý výraz, aby zastrašila protivníka. Helma byla dále zdobena různými dekoracemi, jako např. parohy, zlaté rohy, napodobeniny ostří mečů, vrstvy peří a tak podobně - cokoli co zvýšilo bojový a tajuplný vzhled samuraje. Dále také svoji loajalitu dokazovali tím, že si na záda brnění připevňovali praporec známý jako sašimono, jenž často nesl rodový erb lenního pána. Tento prapor mohly případně nahradit zlaté vějíře a chocholy peří. Nejhonosnější formou identifikace byla však pláštěnka horo. Tu nosili převážně osobní strážci lenního pána, nebo významní poslové, a když byl takový samuraj zabit, bylo zvykem jeho hlavu zabalit do horo. 



Zbraně samurajů

Jak už bylo řečeno v předchozím díle, byli samurajové původně elitní lučištníci, kteří používali samurajské luky yumi. Ty se vyráběly ze dřeva opadavých stromů a obkládaly se bambusem. Tětivy se vyráběly z rostlinných vláken, převážně z konopí nebo ramie (Boehmeria nivea) a byly pokrývány voskem pro získání hladkého a pevného povrchu. Když se později začal používat větší počet vojenských jednotek nižších společenských tříd, donutilo to samuraje přejít na kopí yari a z elitních lučištníků se tak stali elitní kopiníci. Ovšem ti, kteří měli opravdové vlohy ke střílení z luku, se stali jízdními ostrostřelci. Kopí bylo dost podobné klasickému evropskému rytířskému kopí, byla však lehčí a o něco málo kratší, s krátkou velice ostrou čepelí. Další variantou bylo křížové kopí, které se používalo k vyhození protivníka ze sedla. Obě zbraně však byly nevhodné k řezným útokům a proto, když chtěl samuraj způsobit řezné rány svému nepříteli, používal tyč s dlouhým zakřiveným ostřím  jménem naginata, nebo nodachi, což byl mimořádně dlouhý meč s velmi silnou rukojetí. 

Když byl samuraj nucen opustit sedlo svého koně, první zbraň kterou použil, bylo ono kopí, ale poté tasil svůj proslulý samurajský meč katana. Samurajové jistě nikdy nepoužívali štíty. Tuto roli totiž zastupoval velice dobře jejich meč, kde plochou meče vyráželi útoky protivníka, a sami poté zasazovali smrtelné údery. Meč byl natolik pevný a pružný, že s touto funkcí neměl sebemenší problém. Na čepeli se podle vlnovky táhnoucí se po celé délce ostří meče dá určit, kam až byla čepel zakalena. Čepel samotná pak byla připevněna k dřevěné rukojeti potažené rejnočí kůží same a opletené hedvábnými stuhami. Mezi čepelí a rukojetí se často nacházela také mečová záštita tsuba, která byla mnohdy, stejně jako pouzdro meče, velice dekorativní. Kratší meč s názvem wakizashi tvořil spolu s katanou pár známý jako daishou. Tato dvojice mečů byla výhradním privilegiem samurajů, i když často si místo wakizashi do bojů brali samurajové tanto, což byla v podstatě obyčejná dýka.



Život a výcvik samurajů

Kolem výcviku a života samurajů by se toho dalo napsat opravdu mnoho a proto se omezím pouze na elementární údaje. Jejich život byl velice uspořádaný. Píše se, že samuraj vstával ve čtyři hodiny ráno, každý den se vykoupal a upravil si vlasy. Najedl se a když se setmělo, ukládal se ke spánku. Jejich denní činnost se mnohdy odvíjela od jejich statusu a povinností k lennímu pánovi. Také záleželo zdali byl zrovna mír, či panovala válka. Co je však zřejmě nejdůležitější, je výchova samuraje od jeho dětských let a k tomu se v příručce Hagakure píše toto: Existuje způsob, jak vychovávat dítě samuraje. Již od dětství byste ho měli povzbuzovat k odvaze a vystříhat se nicotného strašení nebo vysmívání se dítěti. Pokud je někdo v dětství ovlivněn zbabělostí, zůstane mu celoživotní trauma. Rodiče dělají chybu, pokud své děti bezohledně straší bleskem nebo pokud jim nedovolují chodit na tmavá místa, nebo pokud jim vyprávějí strašlivé věci jen proto, aby děti přestaly plakat. Myslím, že toto poučení však není pouze radou pro rodiče budoucích samurajů, nýbrž pro každého rodiče, který chce mít jednou z dítěte silného a odvážného jedince, třeba i s kousíčkem samuraje uvnitř.


ZDROJ: Válečníci středověkého Japonska
FOTO: en.wikipedia.org/wiki/Hakama, commons.wikimedia.org/wiki/File:Samurai_armor.jpg, 
en.wikipedia.org/wiki/Samurai, en.wikipedia.org/wiki/Daishō