Zakázané město: úvod

19:00 | 08.11.2014 Zíza 0
Co víte o Zakázaném městě? V článku se s vámi podělím o pár základních informací, na které pak navážu dalšími dvěma články.
Zakázané město v zimě
Zakázané město v zimě FOTO: Kevin Rouch / flickr.com
Tak jako o Praze se říká, že je srdcem Evropy, i čínské hlavní město Peking má to své srdce – je jím majestátní architektonický komplex Zakázané město, což je vlastně označení pro císařský palác Gugong (故宫). Je svého druhu unikátní, protože se jedná o největší a nejzachovalejší architektonický komplex budov dřevěné konstrukce na světě a vypovídá o čínské kultuře za dynastií Ming (1368–1644) a Qing (1644–1912). I díky tomu bylo roku 1987 zapsáno na seznam světových kulturních památek UNESCO.



Zakázané město se nachází v těsné blízkosti náměstí Nebeského klidu, které je známé především kvůli krvavým studentským nepokojům z roku 1989. Komplex se rozkládá na ploše necelých 74 hektarů, od severu k jihu můžeme naměřit téměř kilometr a od východu k západu dosahuje šíře 750 metrů, má tedy obdélný půdorys. Podél Zakázaného města byla vystavěna vysoká zeď o osmi metrech, na které jsou obranné věže v každém ze čtyř rohů, a vodní příkop o šířce padesát dva metrů a hloubce téměř šest metrů – ten měl oddělit komplex od zbytku nejen čínského světa. Celý komplex byl vybudován, aby byl v souladu s císařskou etiketou a řádem, normami politiky a etickými principy.



V současnosti je Palácové muzeum opět otevřeno široké veřejnosti a stalo se jednou z nejnavštěvovanějších památkových destinací. V roce 2005 započal šestnáctiletý projekt na obnovu Zakázaného města – jedná se o opravy a znovuvybudování některých budov a cílem je zrenovovat muzeum do takové podoby, ve které bylo před rokem 1912. Jedná se o největší opravy za poslední dvě století, s čímž bylo spojeno i uzavření některých částí Zakázaného města a omezení počtu návštěvníků. Celá renovace by měla být hotová do roku 2020 k šestistému výročí od založení.


ZDROJ: Imperial Palaces of the Ming and Qing Dynasties in Beijing and Shenyang. In: UNESCO [online], Paris: World Heritage Centre [vid. 2014-11-1]. Dostupné z http://whc.unesco.org/en/list/439.
FOTO: Padmela / flickr.com
FOTO: Thomassx1x / flickr.com

Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9