ASIANSTYLE

„V minulosti se v čínských rodinách dělaly rozdíly mezi výchovou dívek a chlapců a tato tendence se do jisté míry zachovala dodnes, rozdíly už však nejsou tolik výrazné. Rodiče se i dnes soustřeďují především na dvě oblasti a to na potlačování impulzivnosti v chování a na úspěšnost svých potomků. Mnoho cizinců bývá překvapeno velkým rozdílem mezi tím, jak se chovají děti v útlém věku a později po nástupu do školy.“ [1]

Výchova dětí do šesti let je mírná a rodiče se k nim chovají velmi ohleduplně, protože podle nich malé dítě ještě ničemu nerozumí a tak není odpovědné za své chyby. „Je pokládáno za pasivního, závislého tvora, o něhož je nutno pečovat a uspokojovat podle možností jeho potřeby.“ [2]

Když jsou děti malé, stará se o ně matka nebo jiná žena z rodiny, například babička. Snaží se uspokojovat potřeby dítěte, stará se o něj a ochraňuje ho. Malé čínské děti v předškolním věku nejsou moc vedeny k samostatnosti.

Jakmile dítě začne chodit do školy, výchova je přísnější a dítě se učí disciplíně. Ve výchově se začíná přecházet k období, kdy se dítě má začít starat o rodiče a má se naučit, jak v dospělosti vyplnit svou sociální roli.

Čínské děti jsou vedeny k mírnosti, laskavosti, přátelství a mají se naučit přizpůsobit kolektivu. „Ani nejmenší děti se nepouštějí ven neoblečené, jsou vedeny k stydlivosti a potlačování sexuálních projevů.

Čínské děti nejsou rodiči povzbuzovány k tomu, aby odplácely křivdu. Důraz je v duchu konfuciánské výchovy kladen na disciplínu a správné chování, na bezpodmínečnou podřízenost autoritám, tj. rodičům a nadřízeným, méně na nezávislosti, tvořivosti či vyjadřování vlastních názorů.“ [3]

Co se týče rodinných vztahů, Číňané jsou na sebe vzájemně velmi závislí.


ZDROJE:
[1]OBUCHOVÁ, L.: Číňané 21. Století. Dějiny, tradice, obchod. Praha, Academia 1999, s. 243-244
[2]OBUCHOVÁ, L.: Číňané 21. Století. Dějiny, tradice, obchod. Praha, Academia 1999, s. 244
[3]tamtéž