ASIANSTYLE

Guru Góbind Singh (1675 - 1708) se narodil jako "Gobind Ráí" na Patna Sahib v Indii. Ve věku 9 let se stal posledním lidským Sikh Guru po mučednické smrti svého otce, devátého Guru Tégh Bahádura. 

V žádné kronice lidských dějin se nenajde nikdo, jehož život by byl inspirativnější než život Gobinda Singha. Je ctěn jako milosrdný dárce, který obětoval všechno. Jako muž bez jakýchkoliv paralel a jako císař císařů či vládce obou světů. 

Říká se, že po mučení a stětí svého otce Guru Tégh Bahádura, desátý Mistr prohlásil, že vytvoří takzvaný "Path", kterým by vyzval tyranské vládce v každé životní etapě k obnovení spravedlnosti, rovnosti a míru pro celé lidstvo. 


 

Narození Gurua Gobinda Singha doprovázela ve tmě zář nádherného božského světla. A muslimský mystik Pir Bhikan Shah se modlil směrem k tomuto světlu, tedy opačným směrem, než mu udával islám. Cestoval se skupinou svých následovníků, dokud nedosáhl Patna Sahibu v Biharu. Právě zde se Gobind Ráí narodil Mata Gujri v roce 1666.

Říká se, že se Pir Bhikan Shah přiblížil k dítěti a nabídl mu dvě misky. V jedné bylo mléko a ve druhé voda. Misky značily obě náboženství. Dítě se usmálo a položilo ruce na obě mísy. Pir se uklonil v naprosté pokoře a úctě k novému prorokovi celého lidstva. Gobind Rai se narodil se svatým posláním, o kterém nám říká ve své autobiografii „Bachitar Natak“. V tomto díle nám Guru říká, jak a za jakým účelem byl Bohem poslán na tento svět.

Otec Gobinda Ráí, tedy Guru Tégh Bahádur, devátý guru, pak cestoval přes Bengálsko a Assam. Vrátil se do Patny v roce 1670 a nařídil své rodině, aby se vrátila do Paňdžábu. 


Na místě domu v Patna Sahib, kde se narodil Gobind Ráí a kde prožil své ranné dětství, stojí nyní posvátná svatyně, Šrí Patna Sahib Gurdwara.

Počátkem roku 1675 k nim zavítala skupina Kašmírských brahmínů pod vedením Pandita Kirpy Rama. Ti byli hnaní zoufale náboženským fanatismem generála Mughalsů, který jim vyhrožoval násilným obrácením na islám a tak vyhledali radu Guru Tégh Bahádura. Císař Aurangzeb nařídil nucenou konverzi všech hinduistů a myslel si, že pokud uznávaní Kašmírští brahmané přijmou islám, budou ostatní v zemi snadno přetáhnuti.

Bylo jim dáno šest měsíců, aby se rozhodli anebo budou trpět následky. Docházel jim čas. Guru Tégh Bahádur poradil brahmínům, aby se vrátili do své vesnice a řekli úřadům, že by přijali islám pouze pokud by Guru Tégh Bahádur mohl být nejprve přesvědčen, aby tak sám učinil. Brzy nato Guru s několika následovníky přešel do císařského hlavního města Dillí a poté, přestože byl donucen sledovat umučení tří svých následovníků, odmítl se obrátit na islám a byl 11. listopadu 1675 sťat.



Třináctiletý Gobind Ráí měl přirozeného génia pro poetickou kompozici a jeho raná léta byla důsledně věnována tomuto umění. Skladba Chandi di Var byla napsána v roce 1684 a byla to jeho první skladba a jeho jediné hlavní dílo v pandžábském jazyce. Báseň zobrazovala legendární soutěž mezi bohy a démony, jak je popsáno v knize Markandeya Purana.

Prvních zhruba 20 let svého života žil Guru Gobind Singh v Anandpuru pokojně. Cvičil se ve zbrani a snažil se zdokonalit ve výcviku vojáka. Studoval také perskou literaturu a sanskrt a zapojil 52 básníků, aby překládali hindské eposy. Příběhy starověkých hrdinů byly přeloženy do paňdžábštiny, aby se dostaly i mezi obyčejné lidi a aby se mezi Sikhy vytvořil bojový duch. Guru také během tohoto období napsal několik skladeb, včetně Jaap Sahib, Akal Ustat a Sawayas. Založil také Gurdwaru v Paonta Sahib na březích řeky Jamuna.

Mnoho tvůrčí literární práce Gurua Gobinda Singha se odehrálo v Paontě, kterou založil na březích této řeky a kam se dočasně přesunul v dubnu 1685. Poezie jako taková však nebyla jeho cílem. Pro něj to byl prostředek odhalení božského principu a konkretizace osobní vize Nejvyšší bytosti, která mu byla zaručena.

Svou poezií kázal lásku a rovnost a přísně etický a morální kodex chování. Kázal uctívání Jediného Nejvyššího Boha, odsoudil modlářství a pověrčivé víry. Oslavením samotného meče, který přednesl jako Bhagauti, bylo zajistit naplnění Boží spravedlnosti. Meč nebyl nikdy míněn jako symbol agrese a nikdy neměl být použit ani k sebevraždě Byl to znak mužnosti a sebeúcty a pouze jako poslední možnost směl sloužit k sebeobraně. Guru Gobind Singh řekl v perském puči ve své Zafarnamah:

"Když všechny ostatní prostředky selžou, je v souladu se zákonem vzít meč." (22. verš)

Během svého pobytu v Paontě využil Guru Gobind Singh svého volného času k praktikování různých forem mužných cvičení, jako je jízda na koni, plavání a lukostřelba. Jeho rostoucí vliv mezi lidmi a bojová cvičení jeho mužů, vzbudila žárlivost sousedních panovníků. Guru a jeho Sikhové tak byli nuceni se v březnu 1691 zapojit do bitvy s velitelem Mughalů Alifem Khanem v Nadauru. Guru popsal bitvu v básni, kde zaznělo, že Alif Khan uprchl v naprostém zmatku “bez schopnosti věnovat nějakou pozornost svému táboru.”

Po jmenování liberálního prince Muazzama (později císaře Bahadura Šáha) v roce 1694 za místokrále severozápadního regionu, včetně Paňdžábu, došlo ke krátkému oddechnutí od tlaku vládnoucí moci.

V této době také začala nová éra, v níž byli zrušeni ministři starající se o peníze a dary, jež šly většinou sikhům na pomoc do Gurudwary. Tento systém guru zrušil kvůli množícím se stížnostem a odhalení zneužívání darů pro ně samotné. Následně měli věřící přinést své oběti přímo guruovi v době každoročního veletrhu Vaisakhi. Guru chtěl vytvořit silnou komunitu, která by si vážila sebe sama. Inspiroval sikhy odvahou a hrdinstvím a životem v jednoduchosti a tvrdou prací. 



Dne 30. března 1999 vznikla Instituce Khalsy. A dostala konkrétní podobu, když se sikhové shromáždili v Anandpuru ve velkém počtu pro každoroční festival Baisakhi. Tehdy Guru vytáhl svůj meč a hromovým hlasem řekl: „Chci jednu hlavu, existuje někdo, kdo mi ji může nabídnout?“ Toto nejneobvyklejší volání vyvolalo při shromáždění hrůzu a ohromení. Nastalo mrtvé ticho. Guru uskutečnil druhé volání. Nikdo nepřišel. Stále bylo ticho. Při třetí výzvě se zvedl Daya Ram z Lahoru a řekl: „Ó pravý králi, moje hlava je ti k službám.“ Guru vzal Dayu Rama za paži a vedl ho dovnitř stanu. Slyšeli ránu a buchnutí. Potom vyšel guru s mečem od krve a na jeho druhé zvolání přišel Dharam Das z Dillí a řekl: „Ó pravý králi! Moje hlava je ti k dispozici.“ Guru vzal Dharama Dase do stanu, znovu zaslechli lidé ránu a bouchnutí, a vyšel s mečem z něhož odkapávala krev a opakoval: „Chci další hlavu, existuje nějaký milovaný sikh, který ji může nabídnout?“ Na to někteří lidé v shromáždění poznamenali, že guru ztratil veškerý rozum. Mohamed Chand ze západního pobřeží Indie se nabídl jako třetí oběť. Guru ho vzal do stanu a tak si prošel stejným procesem. Když vyšel, zavolal si o čtvrtou hlavu. Sikhové si začali myslet, že je všechny zabije. Někteří z nich utekli a ostatní nevěřícně věšeli hlavu. Himmat Chand, kuchař Jagana Nath Purího, se nabídl jako čtvrtá oběť. Pak guru učinil pátou a poslední výzvu páté hlavy. Sahib Chand, holič z Bidaru vstoupil a guru ho vzal do stanu. Naposledy zůstal ve stanu déle. Lidé začali úlevou dýchat. Mysleli si, že si guru uvědomil „svou chybu“ a nyní se řádění zastavil. Ale guru oblékl svých pět dobrovolníků do nádherných oděvů. Nabídli své hlavy a on jim nyní dal svou slávu. Když byli vyvedeni ven, byli v té nejzářivější podobě. Ze všech stran se ozývaly výkřiky úžasu a lítosti. Nyní lidé litovali, že nenabídli svou hlavu. 

Nyní guru přistoupil ke svým věrným a požádal je, aby vstali. Dal čistou vodu do železné nádoby a zamíchál ji malým hranatým mečem khanda. Za stálého míchání vody khandou, recitoval Gurbani. Krystaly cukru zvané 'patasas', které náhodou v té chvíli přinesla guruova žena Mata Sahib Kaur, se smíchaly s vodou. Guru poté vstal s posvátným amritem (nektarem) připraveným v této železné misce a každý z pěti věrných postupně poklekl na levé koleno a vzhlédl k Mistrovi, jenž jim dal pětkrát loknout tohoto nektaru, pokaždé opakovali nahlas: „Khalsa patří Bohu a veškerý triumf je s Jeho jménem." Potom pomazal hlavy těmto pěti věrným služebníkům a požádal je, aby srkali amrit ze stejné mísy, což znamenalo jejich zasvěcení do bratrství. Od té doby, jsou to „PANJ PYARE“ nebo-li Pět milovaných. Guru je pak oslovil jako nejvyšší, osvobozené, čisté a nazval je KHALSA.

Příslušníci Khalsy musejí dodržovat následující: kesh, což jim ukládá pečovat 2x denně o vlasy a nestříhat je. Toto je první projev víry sikhů. Druhým je kanga, což je hřeben pro česání vlasů, přičemž správně mají být tímto hřebenem vlasy i upevněny na temeni a překryty turbanem. Kachera je speciální spodní prádlo s kravatovým uzlem, který nosí pokřtění sikhové, a symbol ochoty vojáka sikhů, být připraven okamžitě na bitvu nebo na obranu. Členové Khalsy nosí kacheru každý den. Symbolizuje sebeúctu a vždy připomíná nositeli mentální kontrolu nad chtíčem. Dále je tu kara železný náramek na zápěstí, symbol zasvěcení Bohu a neustálá připomínka, že cokoli člověk dělá rukama, musí být v souladu s radou gurua. Kara je kruh ze železa a oceli, symbol trvalého spojení s komunitou. Připomíná, že každý sikh je článkem v řetězci Khalsy. Poslední je kirpan. Dýka symbolizující důstojnost, sílu a nepřekonatelného ducha. Symbolizuje také sikhovu povinnost přijít na obranu těch, kteří jsou v nebezpečí. Všichni sikhové by měli mít na svém těle vždy kirpan jako obranou paži na boku, stejně jako se očekává, že policista bude ve službě mít zbraň. Kirpan je stále ostrý a smí se použít pouze k obraně ostatních, jako jsou ti, kteří jsou utlačováni tvrdými vládci, ženy, které jsou znásilňovány v ulicích, nebo osoby, které byly okradeny nebo zbity. Skutečný sikh nemůže zavřít oči před takovými zločiny a myslet si, že se jedná o „problémy někoho jiného“. Povinností skutečného sikha je pomoci těm, kteří trpí nespravedlivě, jakýmikoli dostupnými prostředky, ať už to znamená dojít pro policii nebo doslova obrana těch, kteří se nedokážou bránit sami, i když to znamená, že zemřou.

Spolu s tímto musí také dodržet následující pokyny, jako jsou nekouřit tabák či nepít alkohol. Nejíst a nedotýkat se masa z pomalu zabitých zviířat (halal, kosher). Nespáchat cizoložství. Tyto pokyny byly tak závazné, že bylo vydáno dodatečné nařízení, že ten, kdo poruší jakýkoliv ze těchto pokynů musí být znovu pokřtěn, zaplatit pokutu a složit slib, že už nikdy neporuší pravidla. Jinak mu hrozilo vyloučení z Khalsy. Nesmí uctívat modly, hřbitovy nebo krematoria a musí věřit pouze v jednoho nesmrtelného Boha. Měli by být vždy připraveni pomáhat chudým a chránit ty, kteří hledají jejich ochranu. Měli by považovat své předchozí kasty za vymazané a považovat se za bratry z jedné rodiny. 

Poté, co guru podal amrit svým pěti milovaným, vstal a se sepjatýma rukama je prosil, aby ho pokřtili stejným způsobem jako je pokřtil, a sám se stal jejich žákem.

"Kouzelný je Guru Gobind Singh, sám Mistr a sám žák."

Pět milovaných bylo ohromeno takovým návrhem a představovalo si svoji vlastní nehodnost a velikost gurua, kterého považovali za Božího vikáře na zemi. Zeptali se ho, proč toto žádá. Odpověděl: „Jsem synem nesmrtelného Boha. Na základě jeho rozkazu jsem se narodil a ustanovil tuto formu křtu. Ti, kdo to přijmou, budou známí jako KHALSA. Khalsa je guru a guru je Khalsa. Mezi vámi a mnou není žádný rozdíl. Proto mi bez váhání dejte vypít křtitelský nektar, z někož jste pili vy sami."



Takto pět milovaných pokřtilo gurua stejnými obřady a příkazy, které sám použil. Guru byl pak pojmenován Gobind Singh místo Gobind Ráí a během 80. dní bylo v Anandpuru pokřtěno asi 80 000 mužů a žen. Vytvoření Khalsy vytvořilo mezi sikhy a jejich příznivci pocit jednoty. Tato jednota a výsledná síla sikhů se místním vládcům nelíbila. Neustálá shromáždění v Anandpuru a přítomnost mnoha tisíců lidí, kteří byli vyzbrojení divokými zbraněmi, působili úzkost okolním zemím. Tento vývoj nejvíce znepokojil kastovní vůdce. Jelikož sikhy vnímali jako bytosti s nižší kastou, které pro jejich autoritu nepředstavovaly žádné nebezpečí. Vytvořením Khalsy se to však změnilo. Zaprvé to narušilo jejich systém diskriminace a rozdělení a za druhé viděli, že síla gurua se stala nebezpečím co do počtu, tak do vyzbrojování.

Ale to není vše...

FOTO: Wikimedia.com, goldentempleheavenonearth.com