ASIANSTYLE

Dne 17. září 2018 v Praze proběhla kulturní akce s názvem Ohromující Hunan v České republice, která byla pořádána pod záštitou velvyslanectví Čínské lidové republiky a ve spolupráci s Českým centrem pro mezinárodní kulturní spolupráci, z.s..
Já jsem se na tuto jednoznačně jedinečnou akci byla podívat a musím říci, že jsem byla více než jen nadšená.



Při vstupu do foyer divadla Hybernia jste si mohli prohlédnout volně přístupnou výstavu čínského lidového umění. A co třeba bylo k vidění?

Mohli jste si prohlédnout unikátní Hunan embroidery (výšivky) nebo jinak Xiang embroidery. Paní Wu Ning již ve velmi mladém věku následovala svoji matku madam Yuan Youqiu na její cestě za vyšíváním a byla považována za uměleckou mistrovou v hunanském vyšívání. Wu se pak začala učit vyšívání u madame Liu Aiyun. Aktuálně bylo mnoho z jejích prací posláno na různé domácí výstavy a některé dokonce získaly ceny. V roce 2015 získala titul Hunan Handcraft art master designer. Podle toho, co jsem na výstavě viděla, musím zcela souhlasit, že zaslouženě. Mohli jste si dokonce pod jejím vedením tuto výšivku vyzkoušet.



Co je ale na těchto výšivkách speciálního? Jedná se totiž o jeden ze čtyř nejvýznamějších stylů vyšívání v Číně. Výrazným rysem je také vysoký smysl pro realitu. V roce 2006 pak bylo hunanské vyšívání přidáno na seznam nehmotného kulturního dědictví.



Dále byl k vidění umělec Yanf Hongjiang, který se věnuje stříbrotepectví a vytváří naprosto unikátní oramenty na stříbrných špercích nebo také kalíšcích a dalších věcech.

Vynechat ovšem nelze ani paní Wang Jiuying, u níž byla k vidění také speciální technika vyšívání z provincie Hunan, která bývá označována jako “Soul of Hunan Embroidery”.



Mezi další unikátnosti na výstavě patřily takzvané "Tantou New Year woodprint pictures" paní Zhong Xinglin. Tato technika je stará 300 let. Mohli jste si tuto techniku také osobně vyzkoušet, čehož jsem sice nevyužila, ale vypadalo to jako velmi zajímavá práce. 

Pak byla na řadě takzvaná "Changsha palm leaf woven article", další unikátní technika, která se může chlubit až 1700 let starou tradicí. A na návštěvníky čekalo mnoho dalšího, včetně fotografií zavěšených na zdech.



Samotný koncert byl velmi překvapující. Na začátku dostal slovo i náš ministr a mnoho významných lidí z Číny. Co bylo hodné ocenění, byl i český překlad jednotlivých proslovů.
Jako první se představil malý orchestr složený z různých hudebníh nástrojů jako byla bambusová flétna nebo zither a Er Hu. Právě Zither a Er Hu mám nejraději, protože jejich zvuk je velmi unikátní. Hudební nástroj zvaný Yueqin mi velmi připomínal naše banjo. Můj dojem z první skladby byl takový, že jsem se velmi těšila na další vystoupení. 

Krátké video (nahrál Tyckin):


Během koncertu jsme také zhlédli takzvané "Fast Face" nebo bian lian, což je starověké čínské dramatické umění, které je součástí sichuanské opery. Účinkující nosí pestrobarevné kostýmy a pohybují se do rychlé, dramatické hudby. Nosí také živě zbarvené masky, zobrazující známé postavy z opery, které se mění v takové rychlosti, že ani nepostřehnete, jak se to stalo. Vždy zcela v rytmu hudby. V podobném duchu jako "Fast Face", jsme pak zhlédli "Fairies in The Moon", což byl velmi éterický tanec, kdy tanečnice měla opět loutku s velmi dlouhými rukávy a pomocí vodičů ji ovládala tak dokonale a důmyslně, že vznikal dojem, jako by ta loutka plula po pódiu za zvuků něžné čínské hudby. Dále jsme mohli zhlédout zase v podobném duchu romantický příběh jménem "Lake Touring". Reflektoval nám příběh, který někteří mohou znát také z filmu. Byla to milostná legenda o bílém hadovi. Láska se rozvíjí mezi bílým hadem Bai Shuzen a mladíkem jménem Xu Xian.

Dál v sobě nenacházím nic víc než slova chvály, protože se mi vystoupení opravdu velice líbilo.



ZDROJ&FOTO: Kim Seo Hwa/asianstyle.cz, propagační materiály