Rozdíly a vývoj Ko Čoson a Üman Čoson
V minulém článku jsme si pověděli něco málo o kmenových svazech. Nyní se změříme na vývoj společenství se zřetelnou politickou strukturou.Zhruba ve 4. století před naším letopočtem dosáhl vývoj v těchto říších velmi vysoké úrovně a to takové, že byly známé i v Číně.
Jednoznačně nejrozvinutějším společenstvím byl Ko Čoson. První vládci Ko Čosonu zastávali pravděpodobně politickou i náboženskou funkci. Odvozovali svůj původ od nebeského vládce, což zvyšovalo jejich autoritu a právo na vedoucí postavení. Na začátku 4. století př. n. l. se Ko Čoson sloučil s dalšími opevněnými státečky kolem a vzniklo velmi mocné společenství, v jehož čele od této doby stál král. Tento mocný a nezávislý stát představoval hrozbu pro celou severovýchodní Asii. Zmiňují se o tom záznamy čínského státu Jen.
Zhruba ve stejné době se do této oblasti Asie dostala doba železná. V Mandžusku se promísily dvě větve kovové kultury různého původu (= z Číny a bronzová kultura skytsko-sibiřského původu). Využití železných nástrojů přineslo velké množství změn. V porovnání s dobou bronzovou se zvýšila produkce potravin i zisk. Postupně se také prohlubovaly rozdíly mezi chudinou a bohatou vrstvou.
Koncem 4. století před naším letopočtem Ko Čoson začal upadat a to v důsledku tlaku čínského státu Jen. V této době přecházely skupiny uprchlíků směrem na východ.
Běženec jménem Wej Man v letech 194 – 180 př. n. l. svrhl panovníka Ko Čosonu a zmocnil se vlády.
Zde začíná historie Üman Čosonu. Společenství neslo známky vlivu Číny v politické, hospodářské a kulturní sféře. Vládci se přesto oblékali a česali podle korejského stylu a ve vysokých vládních funkcích bylo velké množství mužů z Ko Čosonu. Nelze proto tuto říši označovat jako pouhou čínskou kolonii. Říše byla vojensky a hospodářsky velmi silná a usilovala o to, aby byla hlavním prostředníkem v obchodu mezi Čínou a vzdálenými oblastmi za severovýchodní hranicí, což vedlo k čínskému vpádu.
Roku 108 př. n. l. království padlo.
Čínská dynastie Chan založila na tomto území správní oblasti. Vytvořili tzv. čtyři changské okruhy. Postupně došlo k narušení struktury společnosti Ko Čosonu. Mezi místním obyvatelstvem vznikla nová pročínsky orientovaná elitní vrstva, od obyvatelstva byly vyžadovány nucené práce. Rozkladný proces Ko Čosonu byl v plném proudu.
Vliv těchto správních okruhů se projevil i v sousedních státech. Ochotně byly přijímány úřady a hodnosti, úřední pečetě i ceremoniální předměty, které formálně značily podřízení autoritě hlavnímu správnímu okruhu L’-langu.
Nicméně právě schopnost vstřebávat čínskou kulturu a zachovat si politickou nezávislost umožnila těmto společenstvím přestát krize a dosáhnout impozantního vývoje. To se však ukáže až v dalším článku...