ASIANSTYLE

Pokud už do Indonésie zavítáte a je jedno, zda jako turista nebo na dlouhodobější pobyt, je dobré respektovat místní zvyky a tradice. Samozřejmě nikdo od vás neočekává, že okamžitě po výstupu z letiště pochopíte všechny zvyky a budete se hned chovat jak rodilý Indonésan. Ono je dost těžké shrnout „indonéskou kulturu“ obecně. Je tu stovky kultur, které se liší ostrov od ostrovu. Například když se muslim z Acehu (sever Sumatry) setká s Papuáncem (na východě Indonésie), moc podobností u nich nenajdete, spíše tu bude spoustu rozdílů ať už v náboženství, oblečení, životním stylu, tradicích nebo rodném jazyce. Není tedy úplně možné popsat všechny indonéské kultury, ale zde je alespoň pět obecných bodů, které platí ve většině oblastí Indonésie.

Pouze relativně malá část Indonésanů je schopna se domluvit anglicky. Angličtinu využijete na Bali, které je turistické, nebo v Jakartě, ale na ostatních ostrovech už budete potřebovat alespoň základy indonéštiny. Skutečnost je taková - pokud se naučíte jen pár slov, místní vás i tak budou chválit, jak dobře mluvíte. Už jsou prostě takoví. Ať už se jedná o taxikáře, nebo běžnou komunikaci s lidmi na ulici, nebojte se zkoušet i těch pár slovíček, které jste se naučili. Indonésané to velmi ocení, i když nebudete mluvit plynně. Tohle je typické indonéské chování – místní vás budou chválit, když jen třeba indonésky pozdravíte, nebo řeknete děkuji, ale je také dobré jim to vracet. Nebojte se tedy indonéštinu používat. Prolomí to ledy a vše pak bude snadnější. Dobrým řešením je, na začátku rozhovorů s lidmi, které neznáte, omluvit se za případné chyby.

Hierarchie je v indonéské společnosti velmi důležitá a společenský status lidí by měl být vždy respektován. Velkou roli tu hraje věk člověka, s kterým mluvíte nebo jednáte a taky záleží na pracovní pozici. A jak vyjádříte respekt vůči osobě, která je starší než vy nebo výše postavená? Indonésany byste měli oslovovat Bapak (pane) nebo Ibu (žena). Můžete je buď oslovit jen pane, paní, nebo pokud víte, jak se jmenují, použít oslovení s jejich jménem. Kamkoliv půjdete, toto oslovení (zkráceně Pak, Ibu) všude uslyšíte. Není vhodné oslovovat osobu výše postavenou jen křestním jménem. To můžete jen u dětí. Také je důležité nemluvit s místními povýšeně a není vhodné kritizovat osoby vyššího postavení. Ale to je podobné i u nás. 

 

Již po pár dnech v Indonésii zjistíte, že místní jsou velice bezprostřední a nedělají si hlavu z toho, že vás vůbec neznají a hned se s vámi začnou bavit o čemkoliv. My jsme spíše uzavření a ne každému chceme sdělovat náš životní příběh. Tady je to jinak. Místní spoustu činností dělají spolu ve skupině jako například při nakupování, sledování televize nebo stravování. Pro Indonésany je běžné mluvit s cizími lidmi. Přijde jim to normální. Jsme pro ně zajímavé „objekty“. Nebuďte tedy překvapeni, když se s vámi někdo začne jen tak bavit. Během první konverzace se hned ptají, kolik vám je let, zda jste vdaná/ženatý a kolik máte dětí? Pro nás něco nemyslitelného, ale pro Indonésany zcela běžná konverzace. Setkala jsem se s tím mockrát. Taky na vás místní budou zírat, aspoň na začátku pobytu tady mi to tak přišlo. Prostě je zajímáme, jsme bílý, tzn. odlišní, než oni. Dá se na to zvyknout, přestanete to vnímat. Občas se vás místní budou dotýkat, myslí si, že naše kůže je jiná, jemnější. Mladí na vás budou pokřikovat „bule“, v překladu to je něco jako bílý turista, aby nás odlišili od ostatních. Děti na vás budou křičet „hey mister“, je jedno, zda jste žena nebo muž. 

 

TIP: Vydejte se na zájezd na Bali nebo do Indonésie. S českým průvodcem poznáte místní kulturu, pláže a památky. Vyrazit můžete i na vlastní pěst. 

 

Indonésané mají velice odlišný postoj k času a jsou obecně velmi flexibilní, pokud jde o dodržení termínů nebo domluvených schůzek. Pro jejich nedochvilnost používají výraz jam karet, což v překladu doslova znamená gumový čas. Nedochvilnost je součástí života, když v Indonésii žijete. Je těžké říci, zda si lidé ze Západu více uvědomují nedostatek a nastavení času ve srovnání s Indonésany, ale jedno je jisté, že rozdílný přístup přináší odlišný přístup k řízení času. Proto, nebuďte překvapeni, pokud termíny nejsou splněny nebo lidé přijdou pozdě na schůzku, nebo nepřijdou vůbec a ani vám nedají vědět. Je to normální. A většinou místní pak používají klasickou výmluvu a to, že byla dopravní zácpa. 

 

Náboženství hraje v Indonésii velmi důležitou roli. Je součástí každodenního života. Hodnoty, morálka a etika, které z náboženství vyplývají spolu s tradicí a kulturou, ovlivňují místní obyvatele. Počet obyvatel, kteří nevěří v Boha, je úplně zanedbatelný. Všichni obyvatelé věří v nějakého boha. A taky se vás budou ptát, jakého jste vy vyznání. Pro ně je nepochopitelné, když v nic nevěříte. Nerozumí tomu. A občas se na nás kvůli tomu dívají se smíšenými pocity. Na jedné straně obdivují modernost západního světa a i kopírují spoustu věcí (oblečení, technologie), ale na druhou stranu nerozumí tomu, že spousta páru žije spolu bez manželství. To je tady nemyslitelné. To se týká i pití alkoholu - jaké množství jsme schopni vypít a to nejenom muži. V Indonésii ženy skoro vůbec nepijí. Nebo opalování se nahoře bez – další příklad toho, co není vůbec běžné a ani to u místních holek neuvidíte. Ale na druhou stranu nám zas přijde velmi nezdvořilé krkání, ale tady je běžné a většinou se ani neomluví. Nebo místní taky při jídle dost mlaskají a popotahují nosem a nevysmrkají se. Je to jiná kultura a mentalita. Ale přesto je to země, kterou určitě stojí objevovat. 

Autor: CK Go2