ASIANSTYLE

První zastávka byla na včelí farmě. Ochutnali jsme výborný jasmínový čaj dochucený medem a kumquatem. Místní nám povídali, že je to spolehlivý zabiják chřipky.
 
Druhý ostrůvek nazvaný QUY je známý výrobnou kokosových pochoutek. Najdete tu všechno od čerstvé kokosové vody, kokosových bonbónů až po kokosové zmrzlině. Prostě a jednoduše - ráj pro milovníky kokosů.

 
Tenhle ostrov  je zase ráj pro mě jako milovníka ovoce. Papája, pomelo, mini ananas, pitaya, jackfruit. Novinář z Rakouska mi říkal, že mu jackfruit chutí připomíná žvýkačku pro děti. A pitaya je zas bez chuti. Prý jako dobrá voda. Tak či tak, vyzkoušejte a udělejte si názor sami. My Vietnamci tohle ovoce milujeme!
 
K obědu jsme měli místní specialitu. Elephant ear rybu, nenašla jsem český název, snad Vám bude zatím stačit obrázek. Slečna servírka nám rybu vykostila a rovnou zabalila do závitků.
 
Po obědě jsme vyrazili zpátky do Saigonu, kde na nás čekal další program. Vespa touuuuur. Dali jsme si pivo na střeše, kde byl nádherný výhled na celý Saigon (vlastně já colu, protože i po jednom pivu jsem pod stolem). Sice večer pršelo, ale naši Vespa řidiči měli připravené i pláštěnky.
 
Večeře byla v menším podniku přímo na ulici, pro mě typický pro Vietnam. Malé plastové židličky, stoly. To mám stejně z Vietnamu nejradši! Každé sousto se rovná gastronomický zážitek, k tomu kouzelně přátelská atmosféra. Zvuk kolemjedoucích motorek, spoustu lidí, smích. Moji evropští kamarádi si dokonce občas mysleli, že se vedle velmi bouřlivě hádají.  Vůbec ne, to jen my Vietnamci si takhle hlasitě a srdečně povídáme.

Následovala noční zábava. Chtěly jsme se s holkami podívat do tzv. „Ulice cizinců„ (čtvrť Bui Vien). Nepřeberné množství klubů a barů. Hlavně neuvěřitelně hlasitá hudba. Tady to opravdu žilo! Jinak mě zajímalo, jaké pivo komu chutnalo. Za naši devítičlennou skupinu vedlo pivo Saigon, na druhém místě byl Tiger.