ASIANSTYLE

AF očima Jiryho:

Letošní Animefest se opět konal na Brněnském výstavišti, se stejnou dobou zahájení jako předešlé ročníky. Po příjezdu tramvají se u vstupu po 4 hodině odpolední formoval zástup účastníků conu. Naštěstí letošní fronta vyšla tak na půl hodiny, což je zlepšení oproti předchozím ročníkům, kdy se to pohybovalo k hodině. Určitě k tomu přispěli zkušenější orgové a možnost jít se odbavit již ve čtvrtek a v pátek dopoledne. Rozprostření conu po areálu brněnského výstaviště zůstalo téměř bez změny. Prodejní stánky byly však přemístěny z vnitřních prostor rotundy do nově pronajatého pavilónu A1. To velice zpříjemnilo pohyb okolo rotundy a dalo možnost většího krytého prostoru jednotlivým prodejcům a jejich stánkům. V zadní části se poté nacházela sekce SkillCraftu, stánky s občerstvením a plátno s živou projekcí probíhajícího programu z rotundy. Na nádvoří se opět nacházel stan s jídlem, Bubble tea, stan s bojovými workshopy (sebeobrana a šerm) a stan s hudebními hrami včetně her virtuální reality.



Zahájení v rotundě opět probíhalo v RP přednesu organizátorů s letošním tématem dvou znepřátelených frakcí. Jedna ze stran byla prospektorská skupina objevovatelů nových planet a proti nim stáli vzbouřenci za zachování harmonie a soužití s přírodou (teda aspoň tak jsem to pochopil). Součástí bylo i RP video pro získání lepší představy o příběhu letošního tématu.

Sobotní den jsem začal přednáškou „Arkádové videohry-part deux“. Přednáška byla volné pokračování na přednášku z minulého roku zabývající se historií arkádových automatů. Letos byly v záběru hlavně arkády 80. a 90. let, ale nechyběla ukázka i současnosti z Japonska. Přednášející měl příjemný přednes a obsah rozložen rovnoměrně po celou dobu přednesu a určitě mohu doporučit zkouknout záznam, pokud bude k dispozici.

Další přednáška, které jsem se zúčastnil s názvem „Japonsko není dokonalé“, se věnovala tématu: cizinec žijící v Japonsku. Co čeká každého cizince, pokud by se chtěl přestěhovat do Japonska a trvale zde bydlet a pracovat. Přednášející se tedy dotkla témat, jako je shánění podnájmu, práce, pracovním zvyklostem a kolektivu, mentalitě a to vše s úskalími, kterým se obecně v Japonsku nevyhne žádný cizinec. Pokud vás napadla někdy myšlenka na pracovní pobyt v Japonsku, určitě vhodná přednáška, jakož to vstupní seznámení, co vše na vás bude čekat.



Následoval oběd a pokračoval jsem na přednáškového veterána českých conů Greka. Letos mu bylo vybráno téma s názvem „Slovník animemluvy lásky“ a obsahem bylo rozebrání klasických milostných vztahů mezi hrdiny a hrdinkami anime žánrů a velikost šance na úspěšné závěrečné sblížení při nadefinovaných vstupních parametrech v úvodu série. Jako třeba jak velkou má hrdinka šanci, aby byla na konci onou vyvolenou, když na začátku série s ní byl divák seznámen pomocí flashbacku z dětství hlavního hrdiny. Byl jsem trochu překvapen, že hlediště letošní Grekovy přednášky nebylo plně zaplněno, ale zájemci zřejmě nechtěli riskovat nevpuštění kvůli plnému sálu a buďto zvolili stream ze sálu anebo počkali na YouTube záznam.

„Sebevraždy v Japonsku“ bylo seznámení posluchačů s frekventovanými místy odchodu ze života v Japonsku, jako je například les Aokigahara, nebo hlášení dopravních provozovatelů, že vlak bude mít spoždění na trase kvůli „Human Damage Accident“. Velká část přednášky byla poté věnována knize „Detailní příručka k sebevraždě“, která obsahuje detailní rozbor všech možných způsobů sebevraždy jak s popisky a dávkování jednotlivých pomůcek, tak vždy hodnocením daného způsobu v kategoriích, jako třeba bolestivost, zohyzdění těla atd..

O sál vedle se poté konala panelová diskuze se zahraničním hostem letošního AF, panem Andrew Osmondem. V první půli hovořil pan Osmond o sobě a své činnosti jakož to reportéra a autora zabývajícího se anime. Padlo i pár vět o obsahu a tvorbě jeho knih. V druhé půli dal pan Osmond prostor pro dotazy divákům. I přesto, že jeho přednes byl pouze v AJ, tak organizátorka Sušenka se ujala funkce překladatelky, takže v podstatě nevznikala žádná jazyková bariéra. Škoda, že nebyla zajištěna, jak ze strany organizátorů, tak ze strany pana Osmonda, možnost koupit si jednu z jeho knih na místě a získat tak jeho podpis.

Poslední má přednáška pro tento rok byla od pánů Toren a Raijin s názvem „Co by … kdyby!“. Jde o další přednáškové matadory, kteří se o anime zajímají po celý rok již několik let především v jejich pravidelných podcastech a videích. Celá přednáška probíhala svižně i díky tomu, že se mohli oba dva navzájem doplňovat a vtipkovat. Zvolené téma je opravdu rozsáhlé. Pánové popsali, jakými změnami musely jedny z nejznámějších aktuálních sérií na počátku projít, zejména kvůli požadavkům ze strany nakladatelů, aby se dostaly na stránky shonen magazínů, kde v podstatě začíná každá úspěšná série současnosti.

Pak již následovala z mé strany příprava na sobotní Animefest AsianStyle Afterpárty. Ta se opět konala v nedalekém klubu Favál se začátkem od 8 hodin. Výkon DJ Ondro byl výborný a doprovodná projekce k-pop videí bylo příjemné zpestření. Součástí byly opět vystoupení nejen tanečních skupin.



Na závěr musím pořadatele opravdu pochválit za rozšíření prostor o celý prostor haly pro prodejce, což opravdu maximálně zpříjemnilo pohyb kolem sálu Rotunda a celkově letošní pohyb po Animefestu byl opravdu bezproblémový a hlavně nestísněný. Formování řady pro zájemce o přednášky v sále Rotunda venku před vchodem bylo letos velmi snesitelné díky krásnému počasí, které trvalo po celý víkend. A jako neposlední pochvalu bych udělil za letošní výběr filmů a seriálů promítaných na festivalu a v kině Scala. Těším se na zveřejnění záznamů z přednášek, protože v programu bylo nejméně 5 dalších přednášek, na které se určitě rád podívám.
 

AF očima Saki:

Já navážu rovnou na Jiryho pochvalu, protože rozšíření prostor opravdu bodlo. Navíc musím pochválit ukrytou jídelnu v přilehlých prostorách rotundy, kde opravdu dobře vařili. A z pěti (myslím) jídel, které byly na výběr, si byl každý schopen vybrat to, co mu chutná a za přijatelnou cenu (zhruba 120 Kč).

Pátek jsem nezahájila přednáškou, ale hnedka po vpuštění jsem naběhla do herny v A1. Jelikož byla prázdná a my se tak mohli s kamarádem vyřádit na herních konzolích. Pak jsem obešla pár stánků a nakonec jsem to zakempila ve stánku s hudebními hrami a VR na nádvoří. Tím, jak se teprve pouštěli lidé, bylo celkem prázdno a člověk tím pádem nemusel stát žádné fronty. Naprosto jsem podlehla hudební hře Jubeat. Možná to zní jako hloupost, ale vážně bych u toho dokázala stát celý den (smích).



Po troše hraní jsem se vrhla do rotundy na tradiční soutěž Festdance. Letošní soutěžící se mohli kvalifikovat do finále K-POP Contestu spojeného s Czech Hallyu Wave. Musím říci, že sál byl téměř plný, což mě ani nepřekvapuje. A soutěžící jsou rok od roku lepší. Našli se mezi nimi jak staré známé tváře, tak naprostí nováčci, kteří sebrali odvahu a vystoupili. Samozřejmě všichni nebyli dokonalí. Někteří teda byli super, jiní velice pobavili a pak bych našla jedno vystoupení, u kterého si myslím, že soutěžící zde byl úplně omylem. Nicméně všechna čest za odvahu vystoupit.

Sobotu jsem zahájila přednáškou „Japonské hry, které v roce 2016 nesmíte minout“. Přednáška se kromě představení herních titulů zabývala i samotnými konzolemi. Bylo vidět, že přednášející Toyotomi se v tom holt vyzná. Ocenila jsem i náhled do Virtuální reality, která je velice aktuální. Takže přednášku hodnotím velice kladně a teď už jen musím šetřit peníze na hry a brýle.

Čas do přednášky „Slovník animemluvy lásky“ jsem strávila opět ve stánku na nádvoří. Tentokrát jsem se teda odhodlala jít si vyzkoušet VR. Hry pro virtuální realitu byly prakticky dvě. Jedna hudební AudioShield pro Oculus Rift a pak EVE: Valkirie pro HTC. (Nutno podotknout, že pro HTC byly v nabídce i věci jako jízda na horské dráze atd., ale nevšimla jsem si, že by někdo zkoušel zapnout něco jiného.) Zatímco u AudioShield stála milá paní a vše vysvětlovala, u PC s Valkyrií to bylo stylem „Nauč se sám“, což osobně vidím za mínus. Především proto, že jsem neměla nejmenší ponětí jak nastavit ty zatracené brýle (či něco v systému, whatever), abych vůbec něco viděla. Světe div se, ale někteří z nás nosí brýle, a když jsem si VR brýle nasadila, viděla jsem naprosto rozmazaně. Takže jsem to vzdala a šla pryč.



Vydala jsem se tedy stejně jako Jiry na přednášku Greka, která byla opět naprosto skvělá. I když podle jeho slov nemám absolutně smysl pro romanci. Ale já přece nemůžu za to, že Shinjo Mayu má tak skvělé, romanticky násilné mangy. A poté na „Sebevraždy v Japonsku.“ Nebudu lhát, že jsem při této přednášce zprvu trochu neusínala.

Překvapením určitě byla přednáška „Číno, WTF?“ a to jak v dobrém, tak špatném slova smyslu. Ať už lidé četli anotaci k přednášce, nebo ne, čekali pravděpodobně veselou přednášku plnou zajímavých nepovedených plagiátů a jiných šíleností. Přednáška, resp. přednášející se valnou část zabýval vztahem mezi Čínou a Japonskem v historických souvislostech. Kupodivu, i když název přednášky byl zavádějící (co si budeme povídat, těch pár zajímavostí ve formě fotek s nepovedenými plagiáty to nezachrání), nebylo to nudné a vlastně byla ta přednáška fakt zajímavá.

Sobota večer byla ve znamení AS párty. Skvěle jsem se bavila, ale znáte to, party vždycky dělají lidé. Což mi připomíná, že Favál se teda naplnil jednu dobu k prasknutí, ale kupodivu se člověk pořád vešel na parket, aniž by musel do někoho strkat. S party maximální spokojenost teda.



No a po sobotě máme neděli a vyrážíme domů.

Letošní Animefest jsem si opravdu užila. Pobíhala jsem s fotoaparátem (než se mi vybil) mezi stánky, přáteli a přednáškami. Pravda z deseti plánovaných přednášek jsem se zúčastnila jen pár z nich (díky bohu následně za záznamy na YouTube), ale i tak jsem se bavila. Organizace byla zmáknutá na jedničku, rozšíření prostor vynikající, takže už se jenom těším na příští ročník.

Pokud někteří váháte, zda AF navštívit, tak neváhejte. A pokud jste někteří neměli možnost přijet, tak si aspoň počkejte na záznamy přednášek. Určitě se to vyplatí.



Animefestu 2016 zdar!
Váš Jiry a Saki.

Více fotografií naleznete na našem Facebooku AsianStar.
Nezapomeňte se s námi v komentářích podělit s vašimi postřehy z letošního ročníku. Líbil se vám?


FOTO: Saki / AsianStyle.cz