ASIANSTYLE

Pišťuch je opravdu mnoho druhů a obvykle se nazývají podle místa, kde žijí, proto se právě tato nazývá "tibetská". Jde o malé zvířátko, které připomíná morče nebo králíčka, jen má kratší uši a nemá ocásek. 

Pišťucha tibetská byla poprvé popsána v roce 1973. Do té doby bývala zaměňována za pišťuchu šedou, ale nakonec se zjistilo, že jde o samostatný druh. Toto malé roztomilé zvířátko žije v provincii Xizang a v blízkosti hory Mount Everest. Nebojí se pohybovat v nadmořské výšce 2 400 až 4 200 metrů. Podle všeho bylo spatřeno i v Nepálu, ale to není stoprocentně ověřeno. Za svoje obydlí považuje především skalnatá místa či útesy poblíž jehličnatých lesů. 

Dá se říci, že je to drobek. Měří okolo 17 cm a velmi se podobá již zmíněné pišťuše šedé. Pišťuchy se v zimě neukládají k zimnímu spánku. Prostě si zalezou do svých domečků ve skalách a přežívají ze zásob, které si vytvořily v létě. Živí se rostlinnou potravou a suší si ji. Svoje oblíbená místečka si také pro jistotu označují pomocí pachových žláz. Je také zajímavé, že pišťuchy mají 26 zubů, o dva méně než ostatní zajícovci.

Pišťuchy bývají aktivní časně ráno a pak za soumraku. Tvrdí se o nich, že jsou monogamní. Samice obvykle porodí tři až čtyři mláďata. Jelikož žijí v oblastech nepříliš dostupných pro lidi, nepatří zatím mezi ohrožená zvířata.