ASIANSTYLE

Festival má v Mongolsku prastarou tradici a je také nazýván „eriin gurvan naadam“ neboli „tři mužské hry“ a existuje v různých obdobách již mnohá staletí. Mezi hry patří mongolský zápas, jízda na koni a lukostřelba. Ačkoliv jsou hry označeny za mužské, lukostřelby a jízdy na koni se mohou účastnit i ženy. Tradičně největší festival probíhá v mongolském hlavním městě Ulánbátaru během národního svátku 11. – 13. července, za účasti tanečníků, atletů a hudebníků a soutěží, ale v rámci festivalu pořádaného na pražské Letné jsme se musely spokojit s menším, ale přesto velmi působivým provedením festivalu.

Program festivalu sliboval mnohé, od přednášek, tradičního mongolského zápasu, střílení kůstkami šagaj až po různé soutěže. Škoda jen, že nikde nebyl časový harmonogram a většina akcí probíhala jaksi nahodile, takže jsme bohužel neviděly vše. Nebo naše částečná dezorientace byla způsobena jazykovou bariérou, které jsme musely jako Češky na festivalu čelit, protože 90 % procent mluvených slov, které nás informovaly z amplionů, byly v mongolštině. Z pocitu Alenek v říši divů nás vyvedl zpočátku český expert na mongolistiku PhDr. Jiří Šíma, který nám vyprávěl o kočovné povaze Mongolů. Později jsme samy bez průvodce zapadly do davu a nasávaly atmosféru jedinečné události.



Jako první jsme stihly vidět ukázku bojového umění taekwondo, která proběhla kolem jedné hodiny odpoledne, po vystoupení jsme šly prozkoumávat další atrakce, které nám letenská pláň nabízela. Jako jedno z prvních nás samozřejmě zajímalo jídlo, o které nebyla na akci nouze. Na grilu se připravovaly šašliky a u stánků byl k prodeji Khuushuur (smažené taštičky plněné mletým hovězím masem) a Buuz (taštičky vařené v páře s mletým hovězím masem), které patří ke stálé nabídce v menu restaurace Altai. Škoda, že to bylo z výběru mongolského jídla všechno, další stánek s potravinami už nabízel vesměs korejské a pan-asijské zboží.



Naše pozornost nezůstala jen u jídla. Po celé odpoledne probíhala soutěž v tradičním mongolském zápase. Byla to podívaná, která přitahovala zájem většiny návštěvníků. Vítěz si totiž neodnesl jen potlesk, ale také 1000 euro. Ani děti nepřišly zkrátka, oceněni byli i vítězové dětského běžeckého závodu. Během odpoledne jsme ještě stihly vidět soutěž o nejlépe oblečeného muže a ženu či přetahování lanem. Nejpůsobivějším pro mne bylo ale taneční a hudební vystoupení. V tradičním mongolském tanci je typická bohatá a různorodá průprava, ale většina pohybů se soustředí na horní část těla, skrz kterou se tancem vyjadřují emoce. Tanec se totiž v minulosti prováděl v omezeném prostoru před krbem, kde zrovna nebylo mnoho místa.



Mongolská hudba má zase specifika ve svém hrdelním zpěvu, který se dokáže nést do velkých vzdáleností. Jeho ojedinělost byla dokonce zanesena do Seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO pod názvem Khoomei, mongolské umění zpěvu.
 

Když jsme odcházely kolem sedmé z letenské pláně, nebyly jsme rozhodně zklamané. Sice jsem neviděly všechny události (zvláště nás mrzela lukostřelba a přednášky), ale zase jsme se mohly setkat s tradiční kulturou, jejíž mnohé prvky patří ke světovému národnímu dědictví.

PS: Po festivalu proběhla ještě after party v klubu Magnum, ale to jsme už dávno utahané spaly.

FOTO: ​Kwietitze / AsianStyle.cz